Julie Hrstková: Nepřehlížejme mladé lékaře
Opakování je matkou moudrosti, praví jedno staré přísloví. Mladí lidé běžně soudí, že by se mělo transformovat na „opakování, matka senility“. Každopádně platí, že to, co bylo běžné pro starou generaci, mladá považuje velmi často za přežité, zastaralé a obecně nevidí, důvod, proč by něco takového měla dělat jen proto, že to bylo „normální“.
Přesně tato situace platí i pro současný spor ministerstva zdravotnictví, nemocnic a mladých lékařů, Připomeňme, že jde o novelu zákona, která zvýšila maximální možný objem dobrovolných přesčasových hodin ze současných 416 na dvojnásobek. Znemožnila také dosud běžnou praxi navázat přesčasy na směnu a odsloužit celkově až 24 hodin.
Čtěte také
Problém je v tom, že dobrovolnost oněch přesčasů je často zdánlivá. Práce navíc je mnohdy vyžadována kvůli získání atestace, argumentem bývá i kolegialita, stejně jako ono „přece je to normální a dělali jsme to tak vždycky“. Práce navíc na druhou stranu znamená peníze navíc, v případě mladých lékařů přesčasy tvoří až polovinu jejich příjmu.
Každopádně výsledkem novely i mizivé schopnosti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vyjednávat o změně je rostoucí seznam lékařů, kteří v prosinci nebudou sloužit přesčasy. Aktuálně jich je přes šest tisíc a číslo stále narůstá. Nemocnice už upozorňují, že nebudou schopné nabízet plánované zákroky, a budou rády, když se postarají o akutní případy.
Aby se systém přizpůsobil mladým lékařům
Lékaře neuklidnil ani příslib další novely, která zdánlivě vrací věci do původního stavu, fakticky ale podle nich znamená méně peněz. I proto je jedním z jejich požadavků výrazné navýšení základních tabulkových platů, nikoliv jen příslib peněz do nemocnic, se kterým přišel ministr zdravotnictví Válek.
Čtěte také
Dohoda je zatím v nedohlednu, zatímco vyhlídka na omezení péče je reálná. A výhled do budoucna není o nic lepší. Takzvané silné ročníky lékařů budou odcházet do důchodu zhruba ve chvíli, kdy je jejich vrstevníci budou potřebovat nejvíc.
Tuzemské zdravotnictví zatím funguje skvěle. Zejména když jej srovnáme s někdejší chloubou veřejné zdravotní péče, britskou NHS, která v důsledků permanentních stávek za zvýšení platů musela od prosince loňského roku odložit přes milion termínů a ošetření, včetně některých případů léčby rakoviny. Seznamy čekatelů NHS na různé zákroky dosáhly rekordní výše sedm a tři čtvrtě milionu. Průměrná délka čekání se protáhla na dva roky.
Stávka lékařů není první a zřejmě ani poslední, se kterou se bude muset české zdravotnictví vyrovnat. Aktuální novinkou je ovšem stávka za důstojnější pracovní život, který by měl alespoň v nějaké rozumné míře odrážet i ten soukromý. A také by měl být bezpečný k pacientům, což kombinace nastavovaných služeb a přesčasů být vždy nemusí.
Mladí lékaři chtějí, aby se zdravotnictví přizpůsobilo i jim. Navíc platí, že za současného stavu extenzivní zdravotní péče, nemocnice v každé obci i minimální osobní prevence či snahy přežít ve zdraví co největší část života bez jakéhokoliv úsilí z hlediska životosprávy či pohybu bude lékařů vůči těm, co jejich služby budou potřebovat, stále méně a méně. Už proto by bylo dobré najít s nimi společnou řeč.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
