Peněz je ve školství i zdravotnictví dost, problémem je decentralizace, míní ekonom Mertlík

Celkové výdaje na školství prý sice meziročně vzrostou, ale ne dost na to, aby vykompenzovaly letošní inflaci a stejně jako v dalších oblastech veřejné správy dochází k propadu reálných výdajů.

Čtěte také

Petr Hartman: Pomůže současný protest zajistit dostatek lékařů v nemocnicích?

„Jiná věc je, a v tom má zase pravdu ministerstvo školství, že celkový objem prostředků ve školství je dostatečný. Bohužel vnitřní rozdělení je neefektivní a má stinné stránky, jako jsou extrémně nízké platy nepedagogických pracovníků,“ konstatuje Mertlík.

Poukazuje na to, že pokud jde o výdaje na školství, není Česko na chvostu zemí OECD, s podobnými prostředky z hlediska podílu výdajů na HDP prý některé státy dokáží provozovat velmi kvalitní vzdělávací systému.

Čtěte také

Zdravotnictví stojí na přesčasech. Lékaři jsou nuceni dělat i věci, kvůli kterým nestudovali, upozorňuje komentátor Čaban

A ještě více viditelné je to prý v případě zdravotnictví, kde dnes máme jeden z nejvyšších počtů lékařů na obyvatele v Evropské unii, a přitom lékaři podle Mertlíka oprávněně protestují proti rozsáhlým přesčasům a nevyhovujícím podmínkám.

„Společným problémem obou těch sektorů je velká decentralizace. A to souvisí s dalšími věcmi, které máme koneckonců i zakotvené v ústavě a z hlediska nákladů je to velmi negativní, například extrémně vysoký počet obcí,“ upozorňuje s tím, že velké školy zajistí lepší výuku s efektivnějším provozem než vesnické malotřídky.

Centralizace nutná

Odbory demonstrovaly také proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Šéf ČMKOS Josef Středula chce, aby vláda hledala společnou cestu a kompromisy, které by pomohly všem, jinak jsou odbory připravené pokračovat v protestech.

Čtěte také

Chtělo by to vrátit superhrubou mzdu, a to politici neudělají, myslí si ekonom Matějka

Podle někdejšího ministra financí je ale vládní balíček nedostatečný, Mertlík postrádá nejen razantnější snižování výdajů, ale i celkovou revizi daňového systému, který přináší menší výnos, než stát potřebuje. Příkladem je třeba výpadek způsobený zrušením superhrubé mzdy, což prý byl správný krok, měl ovšem být vykompenzován zvýšením daní.

Podle rektora Škoda auto Vysoká škola je třeba si vyhodnotit efektivitu výdajů a prosadit větší centralizaci.

Čtěte také

Petr Holub: Skvělý rozpočet na rok 2024. Nebo ekvilibristika s čísly?

„Pokud tyto reformy neprovedeme, tak jednou skončíme jako Řecko. To muselo provést řadu velmi nepříjemných věcí, které si ta země mohla odpustit, pokud by ty reformy provedla o 20 let dříve. My tam ještě nejsme, ale suneme se tím směrem,“ varuje.

Hlavní problém vidí v tom, že se vyčerpal model české ekonomiky, který skvěle fungoval na počátku tisíciletí, ale postupně se vyčerpával a dnes je brzdou našeho hospodářského rozvoje. „A to je základní důvod, proč ekonomika u nás roste pomaleji než třeba i v některých sousedních zemích,“ zdůrazňuje.

Kdo může za inflaci? A pomohlo by Česku přijetí eura? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.