Tureček: Netanjahu možná válku protahuje, aby zůstal u moci. Mír v Gaze vyžaduje změnu ve vedení
Spojené státy tlačí na izraelskou vládu, aby přistoupila na příměří v pásmu Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena jde o nejlepší a možná i poslední příležitost k dosažení dohody. S tím souhlasí i Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. „Američané se obávají, že pokud rozhovory o Gaze mezi Izraelem a Hamásem selžou, otevře se možnost eskalace ze strany Íránu,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus.
Írán v posledních týdnech dává různými kanály najevo, že nepodnikne odvetu vůči Izraeli za smrt vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, který byl před několika týdny zabit v Teheránu, pokud pokročí jednání o Gaze, upozorňuje v pořadu Interview Plus Tureček.
Čtěte také
A připomíná, že kompromisu bylo dosaženo už v květnu, když americký prezident Joe Biden oznámil rámcový plán. Poté ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu začal přidávat další podmínky, za kterými si nyní stojí.
„Z jeho postojů a výroků jsou frustrovaní i izraelští vyjednavači. Dnes už to vlastně není spor mezi Hamásem a Izraelem, ale do značné míry uvnitř izraelského establishmentu,“ tvrdí.
„Netanjahuovi nevidíme do hlavy, ale dlouho se říká, že bude dělat vše pro to, aby válka pokračovala, protože ho to drží u moci,“ dodává s tím, že jednou z dodatečných požadavků je například rozmístění izraelských vojáků na hranici Gazy s Egyptem.
Otázkou života a smrti jsou jednání pro zbývající rukojmí Hamásu, kterých má být okolo 110, ovšem podle informací izraelského tisku jich může být naživu už jen polovina. Sporným bodem je tak to, aby Hamás v první fázi nevracel jen mrtvá těla, aby měl lepší pozici pro další vyjednávání.
Mír s teroristy
Netanjahua drží v šachu jeho krajně pravicoví koaliční partneři, kteří vyhrožují pádem vlády, pokud válka skončí. Naproti tomu veřejnost požaduje návrat rukojmí i za cenu odchodu z Gazy bez zničení Hamásu.
Čtěte také
„Válka vypukla před 10 měsíci a Izrael říkal, že zlikviduje Hamás a dostane domů rukojmí. Nepodařilo se ani jedno. Vidíme, že dosažení obou cílů ve stejném čase je nemožné. Buď jedno, nebo druhé,“ uvádí Tureček.
Řešení izraelsko-palestinského konfliktu podle něj vyžaduje výměnu vedení na obou stranách – na té palestinské by novým vůdcem mohl být Marwán Barghútí, který má mezi Palestinci vysoký kredit a respektují ho i příznivci Hamásu. V současnosti si ale v Izraeli odpykává doživotní trest za terorismus.
„Bývalí teroristé se mohou stát mírotvůrci, kteří dostávají Nobelovu cenu za mír. Ať už to byl Nelson Mandela, Jásir Arafat nebo u Izraelců Menachem Begin. Nevylučoval bych, že tímto směrem se může vydat i Barghútí,“ dodává Tureček.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Írán musí reagovat na smrt Haníji. Na Blízkém východě platí jen síla a zákon odvety, říká exdiplomat
Izrael se připravuje na možný odvetný útok Íránu a jeho spojenců. „Na Blízkém východě se reagovat musí,“ říká Jiří Schneider, bývalý velvyslanec v Izraeli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
