Zatykače na lídry Hamásu i Izraele jsou politické gesto, říká Žantovský. Nestaví na roveň osoby, ale prostředky, míní politoložka

Čtěte také

Jan Fingerland: Karim Khan se už do Izraele netěší

Žantovský označuje krok prokurátora Karima Khana za politické gesto. Kritizuje, že se pokouší stavět na jednu rovinu jak pachatele teroristického zvěrstva ze 7. října loňského roku, tak představitele státu, který má podle Charty OSN právo na obranu.

„Kdyby Khan využil práva žádat o zatykač na představitele Hamásu třeba 10. října loňského roku, kdy se k tomu oni hlásili, pyšnili se tím, a nyní by se zajímal o to, jestli Izrael dodržuje mezinárodní humanitární právo ve vojenské operaci, bylo by to legitimní a pochopitelné,“ konstatuje bývalý velvyslanec ve Velké Británii, ve Spojených státech a taky v Izraeli.

Podle Hesové nejde o to, jakou válku státy vedou nebo jak ji zdůvodňují, ale jaké prostředky používají.

Čtěte také

Zatykače na lídry Izraele a Hamásu jsou neobvyklé, ale nikoliv nepatřičné, říká politolog Kratochvíl

„Karim Khan v prohlášení několikrát zdůraznil, že mezinárodní humanitární právo platí pro všechny a že nikdo by neměl být beztrestný, a to ani voják, ani velitel. Ve zdůvodnění se velmi podrobně věnuje jak zločinům předpokládaným Hamásem, tak Izraelem. Předcházelo tomu velmi dlouhé, pečlivé, detailně argumentované zjišťování stavu,“ naznačuje.

„Prokurátor sám navštívil kibucy, které byly předmětem útoku Hamásu, stejně jako se bavil s celou řadou svědků pocházejících z Gazy,“ dodává politoložka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Musí být souzeni za to, co dělali

Žantovský připomíná, že prohlášení prokurátora Khana zdůrazňuje, že se představitelé Hamásu dopustili nejenom válečných zločinů, ale i zločinů proti lidskosti, jako je mučení, znásilňování, týrání nebo zohavování těl obětí masakru.

Čtěte také

Dopouští se Izrael genocidy v Gaze? Soudní dvůr pouze říká, že riziko tu je, míní expert

„Chovali se jako teroristé a důkazní řetězec existuje tak silný, že dokazovat to sedm měsíců, abychom mohli podat žádost o zatykač, je trochu směšné. Viníci se k operaci hlásí, plánovali ji, prohlašují za svůj cíl zničení Izraele a likvidaci Židů. Není to možné stavět na stejnou úroveň jako to, co říká prokurátor o izraelských představitelích, že plánovali operaci, jejímž cílem byla nejen likvidace Hamásu, ale také potrestání civilního obyvatelstva, což je nesmírně obtížné dokazovat,“ vysvětluje.

Hesovou ale nepřekvapuje, že žádost o zatykač na představitele Hamásu přišla s určitým zpožděním.

„Četla jsem v prohlášení i to, že například trestní tribunál má v plánu se dopodrobna věnovat sexuálnímu násilí prováděnému Hamásem, ke kterému právě ještě nemá všechny podklady,“ naznačuje.

Čtěte také

Jan Fingerland: Biden hodil Netanjahuovi lano – kolem krku

Podle politoložky nelze soudit lidi za to, jak se vyjadřují v médiích nebo jaká prohlášení dávají, protože v tom případě by i Izrael mohl být už mnohokrát odsouzen. Připomíná, že jedním z těch, na které možná bude vydán zatykač, je i ministr obrany Jo'av Galant.

„Prohlásil na začátku konfliktu, že Gazu odřízne. Oni musí být souzeni za to, co dělali. Jedním ze závažných obvinění je, že Izrael odřízl Gazu od přísunu vody a elektřiny a způsobil obrovskou míru hladovění, hlubokého utrpení. A jsou tam početné příklady opakovaných a cílených útoků na civilisty. A pro mě je důležité, že se tím zabývá nějaký soud, že se tím zabývá podle veřejných soudních procedur a že se k tomu bude moci vyjádřit právě třeba i Izrael,“ naznačuje.

Ani slovo o živých štítech

Podle Žantovského nikdo nechce zlehčovat, že civilisté během operace na území Gazy trpí. Odpovědnost za to ale podle něj z velké části nese právě hnutí Hamás.

„Je to bohužel průvodní jev válečné operace, zejména válečné operace tohoto typu, kde jeden stát válčí proti nestátnímu činiteli a ten jako metodu svého ozbrojeného boje používá směšování s civilním obyvatelstvem – chrání se civilním obyvatelstvem jako živými štíty. To je z hlediska mezinárodního práva válečný zločin. A o těchto činech není v prohlášení prokurátora Khana ani slovo a už jenom to argument do značné míry znehodnocuje,“ konstatuje bývalý diplomat.

Čtěte také

Ve válce Izraele s Hamásem nejsou žádná dobrá řešení. Existují jen ta špatná, myslí si analytik Bureš

Hesová připomíná, že v žádosti prokurátora na vydání zatykače je při výčtu válečných zločinů mnohem víc bodů na straně Hamásu než Izraele.

„A je tam také víc o jednoho obviněného. Pochopila jsem to tak, že přístup soudu je konzervativní, že se netýká třeba genocidy ani vojenské taktiky. Soud se věnuje konkrétním válečným zločinům. Pro spravedlnost a pro zajištění nějakého budoucího soužití a míru je právě takové vyšetřování, označování zodpovědnosti za zločiny naprosto zásadní. Čili chápu to jako velmi pozitivní krok a neměli bychom ho politizovat,“ míní Zora Hesová.

Také podle Žantovského patří vůdci Hamásu rozhodně před soud. Zdůrazňuje ale, že současná fáze konfliktu na Blízkém východě začala tím, že Hamás loni 7. října provedl teroristický útok na Izrael.

„Patřili tak před soud už v říjnu minulého roku. A sedm měsíců Mezinárodní trestní tribunál nedělal nic, aby tento naprosto flagrantní zločin proti lidskosti a proti mezinárodnímu právu potrestal,“ opakuje Michael Žantovský.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.