Jan Fingerland: Karim Khan se už do Izraele netěší

Čtěte také

Jan Fingerland: Jihoafričané dostali Izrael před soud. To je prozatím vše

Hlavní žalobce ICC v Haagu Karim Khan v pondělí požádal soud o vydání zatykačů nejen na lidi, jako je Jahjá Sinwár, původce útoku ze 7. října, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta.

Debata se vede v zásadě o několika věcech. Třeba jaký dopad to bude mít na reálnou situaci, zejména bojovou. Nebo na právní postavení zmíněných mužů. Například jejich možnost cestovat do těch zemí, které pravomoc ICC uznávají a teoreticky by měly dotyčné zatknout – týká se to většiny zemí, i když ne USA. V tomto smyslu si Sinwár dělá menší starosti než Netanjahu.

Otázka vidění

A také, jak to mění obraz celé věci. Propagandisticky jde o izraelskou prohru a vítězství Hamásu, protože se izraelští ministři dostali do jedné kategorie s vůdci teroristického hnutí. Prokurátor Khan by mohl namítnout, že jeho nezajímá, jak věci vypadají, ale co má v ruce.

Čtěte také

Dopouští se Izrael genocidy v Gaze? Soudní dvůr pouze říká, že riziko tu je, míní expert

Zatím se tedy oba Izraelci a s nimi celý stát dostali do postavení sprostých podezřelých – Khan „pouze“ navrhl soudu vydat zatykač, který musí být schválen, a ani to neznamená rozsudek.

Reakce jsou nejrůznější. V Evropě Belgie i Francie Khanovo rozhodnutí přivítaly, Británie, Rakousko a také Česko ústy premiéra Fialy naopak odsoudily. Velkou nelibost vyjádřil i Joe Biden, Spojené státy ostatně nejsou signatáři ICC. Již dříve republikánští kongresmani soudu pohrozili nejasnými následky, což někteří kritizují jako nevhodný nátlak. Současně se už dříve objevila kritika, že se ICC podařilo zpolitizovat a připravit tak o důvěryhodnost.

Čtěte také

Ve válce Izraele s Hamásem nejsou žádná dobrá řešení. Existují jen ta špatná, myslí si analytik Bureš

Rozhodnutí žalobce Khana je skutečně zvláštní v tom, že v případě Hamásu se soustředí hlavně na útok ze 7. října a zavlečení rukojmích do Gazy, ale už ne na raketové útoky na civilisty, zneužívání nemocnic nebo i vlastních civilistů.

V případě Izraele se Khanovo podezření vztahuje na celé období války, včetně údajného záměrného vyvolání hladu nebo útoků na civilisty. Khan se zaměřil na politiky, a nikoli na konkrétní velitele, je otázka, zda může dokázat, že podobné pokyny nebo rozkazy byly skutečně vydány.

Překvapivá netrpělivost

ICC funguje tak, že vyčkává, zda se s případným podezřením vypořádají domácí justiční orgány, což v případě Izraele – ještě před nástupem Khana – platilo. Netanjahuovi se tak možná nevyplatí jeho podíl na oslabování vlastní justice – pokud to hrálo nějakou roli.

Čtěte také

Jan Fingerland: Staré novinky o vládě Hamásu

I tak je ale překvapivé, že Khan navrhl vydat zatykače krátce před tím, než měl dorazit do Izraele a tam osobně zjistit, jak vypadají příslušné vyšetřovací procedury, tedy proč nepočkal, až zjistí izraelské stanovisko.

Rozruch kolem Mezinárodního trestního tribunálu zastínil jinou věc. Totiž rozhovor, který nedávno dala televizi BBC soudkyně Mezinárodního trestního dvora Joan Donoghuová při příležitosti svého odchodu do penze. Jde o onen druhý haagský soud, který rozhoduje spory mezi státy a k němuž podala návrh Jihoafrická republika kvůli obvinění Izraele z páchání genocidy.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Soudkyně prohlásila, že ráda využívá příležitost, aby objasnila, co její soud rozhodl. Nikoli, že je pravděpodobné, že v Gaze možná probíhá genocida, jak to interpretovala média, ale že Palestinci mají důvod být před genocidou chráněni a že Jihoafrická republika má právo tento nárok uplatnit u soudu.

I v roce 2024 platí, že kombinace války, soudů, politiky a médií je smrtící směs pro mnohé, i pro nuance při sdělování a výkladu událostí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu