Írán musí reagovat na smrt Haníji. Na Blízkém východě platí jen síla a zákon odvety, říká exdiplomat

„Írán má otevřeno mnoho front a je otázkou, jakým způsobem a na které z nich se rozhodne zaútočit,“ naznačuje analytik Schneider a vyjmenovává: 

„Spekuluje se o tom, že by mohlo dojít k zapojení Hizballáhu a Húsíů, kteří jsou prodlouženou rukou Íránu. Ale není vyloučeno ani to, že se zopakuje dubnový útok raketami a drony. Hizballáh má oproti Hamásu násobně větší raketové a letecké kapacity. Nejde o triviální hrozbu.“

Čtěte také

Šéf Hamásu Haníja byl „eliminován“. „Zkomplikuje to jednání o rukojmích,“ upozorňuje analytik Tureček

Vzhledem k tomu, že Írán již v minulosti prostřednictvím Hizballáhu podnikl útoky na židovské cíle ve světě, vydali Izraelci varování platící pro izraelské občany cestující do zahraničí.

Je však třeba se ptát, co má být cílem íránského útoku a jak velké škody bude chtít Izraeli způsobit. 

„Podle některých analytiků je vyloučeno nereagovat. Na Blízkém východě, kde platí jen síla a zákon odvety, se reagovat musí. Mezinárodní společenství ale tlačí k takové variantě, která by nevedla k eskalaci,“ domnívá se Schneider.

„Pokud by škody nebyly velké, Izrael by nebyl tlačen reagovat násilným způsobem. Útok na civilní cíle by ale způsobil ohromnou reakci a ze strany Izraele by hrozila masivní odveta. To by Írán v mezinárodním prostředí velmi poškodilo – a Íránu na rozdíl od teroristických organizací, které na civilní oběti nehledí, pořád ještě jde o mezinárodní renomé,“ je přesvědčený bezpečnostní expert.

Izraelská rozpolcenost

Cílem íránského útoku by mohla být také prostá snaha zastrašit a nalomit odhodlání k obraně. „To je dosažitelný cíl,“ soudí Schneider vzhledem k dlouhodobé vnitropolitické rozpolcenosti Izraele sahající daleko za útok z října 2023.

„Navzdory tomu je Izrael schopen se pod touto hrozbou sjednotit, alespoň po jistou dobu, a to je důležité. Když jste jednotní a vaše vůle vydržet není zlomená, nemůžete být sraženi na kolena,“ říká bezpečnostní expert. „I ti, kteří Netanjahuovi nemohou přijít na jméno, teď prostě zatnou zuby.“

Čtěte také

Izrael se k zabití vůdce Hamásu Haníji nepřizná, nechce eskalovat napětí i s Íránem, míní velvyslankyně

Nyní se však jedná o to, jak dlouho může tato jednota vydržet. „To je pro mě otázkou. Když mluvíte s Izraelci, samozřejmě to v nich kypí. Jasně říkají, že se Izrael bránit musí, ale nedělá jim dobře, že tato situace prodlužuje politický život Benjamina Netanjahua.“

Dalším momentem budícím mezi Izraelci napětí je otázka rukojmích, kteří dosud zůstávají v zajetí Hamásu.

„Politika potrestání viníků je v rozporu s tím, když potřebujete vyjednávat o osvobození rukojmích,“ komentuje Schneider situaci, kdy Izrael pokračuje v úsilí dopadnout teroristy, a tedy v útocích na pásmo Gazy.

„Dostat domů ty, kteří se dostali do zajetí, je pro Izraelce velmi důležitá a vzbuzuje velmi silné emoce. To, že se nepodařilo dostat všechny rukojmí zpátky, je zdrojem velké hořkosti pro Izraelce napříč politickým spektrem.“

Írán se po Haníjovi otřásl

Záminkou k přerušení vyjednávání o rukojmích může být také zabití vůdce Hamásu Ismaíla Haníji. Dopad jeho smrti se však projevuje i v jiných oblastech. V tomto kontextu Schneider připomíná i nedávný útok na velitele Hizballáhu v Bejrútu.

„Pokud jde o bezpečí těchto zemí, otřáslo to jejich sebevědomím. Podařilo se vypátrat, kde cíle těchto útoků jsou, což ukazuje na selhání všech úrovní bezpečnosti. Teď probíhají interní šetření a hledají se zrádci. Došlo zde k vnitřnímu otřesu na všech úrovních,“ říká Schneider a zdůvodňuje tak i nejistotu panující kolem termínu a podoby odvetného útoku.

Lze pozorovat paralely s takzvaným mnichovským masakrem z roku 1972? Jaké jsou šance na dohodu příměří mezi Palestinou a Izraelem? A jakou roli zde hraje liberální část izraelské společnosti? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.