Šéf Hamásu Haníja byl „eliminován“. „Zkomplikuje to jednání o rukojmích,“ upozorňuje analytik Tureček

Haníja byl jedním z nejdůležitějších postav hnutí Hamás. Součástí hnutí byl už od 80. let a postupně se vypracoval do jeho vedení.

„Při volbách v Palestině v roce 2006 se dokonce stal premiérem. Poté byl svržen, a při tom protipuči se teprve Hamás stal tou vládnoucí silou v Gaze, zatímco jeho odpůrci odešli na Západní břeh,“ vrací se k událostem dvě dekády starým Tureček. 

Čtěte také

Analytik: Izrael se k ukončení války v Gaze odmítá zavázat. I kdyby Hamás propustil všechna rukojmí

Tyto události posílily i pozici Haníji. „Šéfem politického vedení se stal asi v roce 2017, když nahradil Chálida Maš'ala, takže byl vlastně jedničkou Hamásu,“ doplňuje analytik.

O tom, že byla jeho role mezi Palestinci významná, svědčí i výsledky průzkumů veřejných mínění z posledních let.

„Ukazovalo se, že by jednoznačně byl zvolen prezidentem. Volili by ho i Palestinci, kteří se třeba dosud hlásili k hnutí Fatah a k jiným umírněnějším frakcím,“ upozorňuje Tureček.

Přiznání Izraele?

Izrael se k zabití Haníji ve středu dopoledne oficiálně nepřihlásil. Tiskový úřad izraelské vlády ovšem přidal na sociální síť facebook fotografii Haníji s razítkem „eliminován“, kterou ale vzápětí smazal. 

„Na sever Teheránu doletěla řízená raketa ze zahraničí a mě opravdu nenapadá, která jiná země by na tomto měla zájem a která by měla k dispozici takový arzenál,“ doplňuje Tureček.

„A kromě toho se v izraelských médiích píše, že premiér Benjamin Netanjahu vyzval izraelské vládní činitelé a poslance, aby se k té věci nevyjadřovali,“ dodává další indicii, která svědčí o tom, že za útokem opravdu stál Izrael.

Vyjednávání o příměří

Zabití Haníji ovlivní mírová jednání mezi Izraelem a Hamásem. S několika návrhy přišel na konci května americký prezident Joe Biden a do jisté míry s tím obě strany souhlasily. Podle Turečka se ale situace nejspíš zkomplikuje. 

Čtěte také

Jan Fingerland: Co chtějí Palestinci? Z průzkumů to není vždy lehké zjistit

„Proces vyjednávání stále není uzavřený. A za této nové situace si neumím představit, že by jednání dál pokračovala a že by Hamás spěchal s dosažením dohody,“ soudí.

„Myslím si, že je to naopak komplikace, která se stane komplikací i pro Izrael. Víme, že izraelská vláda je pod enormním tlakem veřejnosti, aby dojednala návrat zbývajících desítek zřejmě žijících rukojmí z Gazy. Třeba i za cenu, že by se omezila válka v Gaze,“ připomíná analytik.

Ve středu dopoledne ujistil americký ministr obrany Lloyd Austin, že k rozsáhlejší válce na Blízkém východě dojít nemusí. S tím souhlasí i Tureček, ačkoliv si myslí, že útoky budou nejspíš pokračovat.

„Vidíme válku o vliv na Blízkém východě. Máme dva bloky stojící proti sobě, které se prostě eliminují. A už jsme slyšeli jak z Hamásu, tak i z Íránu, že noční atentát v Teheránu nezůstane bez odezvy,“ komentuje Tureček.

Fronta s Hizballáhem

Izrael se naopak přihlásil k úderu v libanonském Bejrútu na vysoce postaveného velitele hnutí Hizballáh. Ve středu dopoledne stále nebylo jisté, jestli muž útok přežil. 

„Byl to velitel stoupající v hierarchii hnutí. Ovšem Hizballáh je svého druhu armáda, takže eliminace předního velitele nebude mít velké dopady, protože je to armáda v podstatě profesionální,“ říká Tureček o vnitřní stabilitě Hizballáhu.

V minulosti už byli lídři hnutí zavraždění a organizace fungovala dál. „Každý takový incident naopak zdokonalil bezpečnostní opatření kolem vůdců Hizballáhu,“ dodává Tureček.

Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.