Jan Fingerland: Co chtějí Palestinci? Z průzkumů to není vždy lehké zjistit

29. listopad 2023

Co si vlastně Palestinci myslí o současné situaci, o Hamásu nebo Izraeli? Různé průzkumy z poslední doby jako kdyby podávaly velmi rozporný obraz věcí. Dá se vůbec udělat nějaký jasnější závěr, a vědí to sami palestinští respondenti?

Podle jednoho průzkumu útoky ze 7. října podporují asi tři čtvrtiny Palestinců, většina z nich silně. Jen 13 procent bylo proti, 11 procent zůstalo neutrálních.

Dotaz se netýkal ozbrojeného odboje vůbec, ale tohoto konkrétního útoku. Soužití s Izraelem odmítlo asi 85 procent dotázaných, skoro tři čtvrtiny se vyjádřily pro „obnovu historické Palestiny“ a vznik vlastního státu od řeky k moři. To lze chápat jako podporu politických a vojenských cílů hnutí Hamás.

Volíš Losnu, nebo Mažňáka?

Podle jiné sondy provedené krátce před útokem, vypadá situace hodně odlišně. Mírně nadpoloviční většina dotázaných Gazanů se stavěla za dvojstátní řešení konfliktu s Izraelem, tedy mír a vznik palestinského státu vedle Izraele.

Čtěte také

Dalších deset procent bylo pro izraelsko-palestinskou konfederaci a devět procent pro společný stát. Celkem tedy asi tři čtvrtiny byly pro nějakou formu mírového soužití.

Podle stejného průzkumu se většina Gazanů stavěla k Hamásu negativně. Považovali ho za zkorumpovaný a bez zájmu o život obyčejných lidí. Například jen 16 procent dotázaných považovala za příčinu špatné hospodářské situace izraelskou blokádu.

V hypotetických prezidentských volbách by třetina Gazanů volila v Izraeli za terorismus vězněného představitele Fatáhu Marvána Bargútího, zatímco Ismaíla Haníju z Hamásu by volila čtvrtina a současného prezidenta Mahmúda Abbáse jen 12 procent.

Čtěte také

Máme tedy dva velmi odlišné obrázky situace. Jeden ukazuje Palestince, a specificky Gazany jako podporovatele ozbrojeného boje, případně až do zničení Izraele, druhý jako partnery připravené pro dojednání míru s Izraelci.

Vysvětlení je několik. Jedno spočívá v tom, že první průzkum vznikl po začátku války a druhý před ním. Podle zkušeností z minulých výzkumů víme, že probíhající konflikt vždy zvýší podporu Hamásu a naopak.

Další faktor spočívá v pocitu, že jeden výzkum byl vedený s ohledem na domácí a panarabské publikum, a zdůrazňoval kritiku Izraele, zatímco ten druhý pro americké instituce a zdůrazňoval ochotu Palestinců se dohodnout.  

Ano ano, ne ne

Zkušenost také říká, že v případě výzkumu palestinského veřejného mínění je vždy dobré počítat s tím, že odpovědi jsou velmi flexibilní a někdy vzájemně obtížně smiřitelné.

Čtěte také

Podle jiného výzkumu z minulých let by například 40 procent Gazanů dalo přednost tomu, aby byli součástí Izraele, než aby žili pod Hamásem nebo Palestinskou samosprávou, přičemž možná někteří z nich byli proti jeho existenci. Co z toho platí víc?

Lidé tedy někdy ve svých odpovědích vyjadřují spíš přání, ulevují frustraci nebo vysílají vzkazy těm, kdo rozhodují, než že by mluvili o svých promyšlených a stálých politických stanoviscích.

Podle ještě jiného průzkumu z minulého desetiletí většina Palestinců staví nad politické ambice, včetně zřízení vlastního státu, schopnost vydělat dost peněz na pohodlný život, případně dobrý rodinný život. To jsou lidsky pochopitelné, a zcela nevýbojné cíle. Je třeba je ale nějak vřadit do toho, co o sobě lidé říkají při jiných příležitostech.

Jan Fingerland

Palestinci vysílají vzkazy svým vládám, ostatním Arabům, Američanům, a samozřejmě Izraelcům. Na Izraelcích záleží mnohé z toho, jaký život budou Palestinci žít. Je také na nich, zda se vrátí k předávání území za bezpečnostní garance, což Izraelci chápou jako riziko, jež se nemusí vyplatit.

Izraelský problém je, že z těchto průzkumů nelze udělat žádný jednoznačný závěr. Optimistický by byl ten, že pokud dostanou Palestinci šanci a dostatečné podněty, přistoupí na koexistenci. Pesimistický, že bude velmi snadné takovou konstrukci strhnout, přinejmenším pro odhodlanou radikální menšinu. Nakonec se ale Izraelci budou muset rozhodnout. Palestinci ovšem také.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.