Jan Fingerland: Dlouhá ruka aneb Válka v Gaze má další frontu
To, že konflikt v Gaze není jen válka mezi hnutím Hamás a izraelskou armádou, je na první pohled zřejmé. Jenže do bojů se zapojuje další strana, ačkoli je vzdálená tisíce kilometrů. Únosy lodí nepatří jen do starých pirátských příběhů, jsou součástí dnešní politiky provozované jinými prostředky. V neděli jemenské hnutí Húsíů zajalo v Rudém moři loď, o které prohlásilo, že patří sionistům, rozuměj Izraelcům.
Čtěte také
Jde o nákladní loď provozovanou japonskou firmou, plující pod bahamskou vlajkou z Turecka do Indie, obsluhovanou převážně filipínskou posádkou, a vlastněnou společností registrovanou na britském ostrově Man. Jeden z podílníků firmy je možná izraelský podnikatel – to stačilo, aby se loď stala předmětem zájmu húsíjských povstalců.
Jenže o tuto konkrétní loď tu nejde, i když se dá hovořit o eskalaci problému, který bude zajímat desítky států a stovky lodních společností. Ty se mohou cítit ohroženy, případně je čeká růst pojistek za zvýšení rizika. Vše se odehrává ve velmi citlivém místě, úžině Bab al-Mandab, která leží na cestě od nebo k Suezskému průplavu.
V cizích službách
Čtěte také
O eskalaci jde proto, že húsíové se už v minulých týdnech zapojili do útoků na izraelské cíle pomocí balistických střel nebo dronů. Některé z těchto střel neutralizovali sami Izraelci, jiné americké lodě v oblasti, některé drony spadly na egyptském Sinaji a vedly k evakuaci turistů, včetně českých.
Vzniká několik otázek – proč húsíové střílejí na Izrael, co se s tím dá dělat a kde se vzala jejich schopnost ohrožovat místa vzdálená zhruba 2500 kilometrů od Jemenu?
Húsíové jsou jedním z arabských kmenů v západní části Jemenu. Je to ale také neformální označení ozbrojeného hnutí Ansár Alláh, které je zapojeno do tamní občanské války. Ta se vede bez velkého zájmu světa, ačkoli už stála životy statisíců civilistů. Je to ale také válka mezinárodní, protože se na ní zprostředkovaně podílejí další státy oblasti, Saúdi, Emiráťané a Íránci, přičemž každý podporuje jinou sílu v Jemenu.
Čtěte také
Ansár Alláh přispívá regionální výměně idejí svým heslem „Smrt Americe, smrt Izraeli, prokletí Židům, vítězství islámu“. A podobně jako řada jiných ozbrojených skupin v širším regionu spolupracuje s Íránem. Jenže je tu důležitý rozdíl.
Libanonský Hizballáh nebo irácký Kataib Hizballáh Teherán pomáhal zformovat a přímo je řídí. Oproti tomu jemenský Ansár Alláh, podobně jako palestinský Hamás, vyrůstá z místních podmínek. Íránci je pouze kooptovali pro své cíle jako klienty, od kterých se mohou podle potřeb distancovat.
Už je to tady
I tyto organizace ale od Íránu v určitou chvíli začaly získávat peníze, výzbroj a know how a značně tím zvýšili svou bojovou schopnost. Ansár Alláh se tak ze skupin „bosých chlapů s kalašnikovy“ stal organizací, jež disponuje střelami, které mají vysokou přesnost a dolet tisíců kilometrů. V zájmu Íránu a za jeho peníze před pár lety pomocí sofistikovaných útoků ohrožoval saúdská ropná zařízení.
V podobném stylu teď střílí na Izrael. Únosem lodi rozšířilo jemenské hnutí svůj rejstřík – podobných únosů se ovšem v minulých letech dopouštěl Írán přímo, aniž by se mu dotčené státy byly schopny postavit. Krom toho v současné době zesílily, zatím bez velkého zájmu médií, útoky na americké cíle proíránské jednotky v Iráku a Sýrii. Zatímco svět se dívá na Gazu, teplota se nebezpečně zvyšuje v celém okolí.
Írán zkouší, co všechno umí, co mu ještě projde, a dává najevo, že má schopnost mnoha zemím hodně zkomplikovat život. Jemenští húsíové mohou nenávidět Izrael, ale žádný přímý zájem na zapojení do tamních bojů nemají. V Gaze se už vlastně vede sice nepřímá, ale přece jen horká válka mezi Izraelem a Íránem.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
