Jan Fingerland: Klany kontra Hamás. Kdo, s kým, proti komu a proč?
V posledních dnech se odehrály dva incidenty, při kterých ozbrojenci Hamásu zabili člena některého z vlivných klanů v Gaze. Nejméně v jednom případě se příbuzní mrtvého pomstili, a veřejně popravili člena Hamásu, kterého označili za pachatele.
Fyzická likvidace člena Hamásu ze strany ozbrojených Gazanů – takový otevřený projev odporu Gaza dlouho nezažila.
Čtěte také
Událost je dokonce natočená na telefon a dostupná každému na internetu. Pokud je výjev pravdivý, ilustruje skutečnost, že události v Gaze jsou mnohem složitější, než to na první pohled vypadá.
V Gaze se neodehrává jen střet Hamásu a Izraele, ale komplikovaná hra, v níž jedním z aktérů jsou i klany. Jde o velké skupiny, které se považují za příbuzné, od členů se očekává loajalita, a za to výměnou dostávají podporu a ochranu.
Úpadek a návrat klanů
Modernizace a urbanizace společnosti a byrokratizace státu roli klanů oslabuje v celém arabském světě. Rozvrat pořádku, třeba za války, ovšem přispívá k jejich obnově. Platí to i v Gaze, kde nadále trvá vliv řady klanů různé velikosti a míry vlivu.
Čtěte také
Politické ideologie, jako je islamismus hnutí Hamás, jsou v jistém smyslu konkurentem klanové příslušnosti. Některé z klanů se drží stranou střetu mezi Hamásem a Fatáhem, jiné mají otevřeně blíž k Fatáhu. Třeba rodina Dahlanů, z níž pochází i Muhammad Dahlan, o kterém se spekulovalo jako o nástupci Mahmúda Abbáse.
Hamás se od roku 2007 snažil Gazu zcela ovládnout. Nejméně dvakrát se dostal do ozbrojeného střetu s klanem Hilisů a Dugmúšů, při kterých nasadil i raketomety. Je charakteristické, že západní média se o takové srážky moc nezajímala.
Čtěte také
Hamás nemohl klany zcela zničit, ale podařilo se mu je zastrašit, což ovšem někteří Gazané ocenili, protože tím „stát“ získal monopol na moc a zklidnil války mezi některými rodinami. Jiné klany se účastnily kriminální činnosti.
S některými se Hamás dohodl a ponechal jim za odvod části zisku jejich výdělečné aktivity, včetně pašování zboží i lidí. Některé z těchto „kriminálních rodin“ se pravděpodobně podílí na drancování humanitární pomoci nebo opuštěného majetku těch, kdo se přesunuli do bezpečných zón.
Co klany chtějí?
Část klanů si ponechala své zbraně a dobře je ukryla, nikoli před Izraelci, ale Hamásem. Nejde tedy o zbraně, které by hodlali použít v boji proti Izraeli, ale při ochraně svých zájmů před Hamásem nebo jinými klany.
Čtěte také
Vedle případu, kdy klan pomstil smrt svého člena vraždou příslušníka Hamásu, se o fenoménu klanů v posledním roce mluvilo ze dvou důvodů. Nejdříve v souvislosti s pokusem Izraele přenechat klanům úkol distribuovat humanitární pomoc v Gaze – tedy tak, aby se nedostávala do rukou Hamásu. Proti tomu ozbrojenci Hamásu opět násilím zasáhli, opět bez většího zájmu západních médií.
V Izraeli se objevila také myšlenka, že po válce by klany převzaly správu Gazy, protože Netanjahuova vláda nechce nejen vládu Hamásu, ale ani návrat Palestinské samosprávy, které nevěří.
Jenže představitelé klanů dali jasně najevo, že o takovou úlohu nestojí, a to přesto, že někteří z jejich předáků mají s Izraelem dlouhodobé pragmatické kontakty. Chtějí prý návrat Palestinské autonomie – i když na tu mají klany i na Západním břehu velký vliv.
Někteří palestinští i izraelští odborníci tvrdí, že klany v Gaze dnes už nemají takovou moc, takže roli při řízení Gazy by převzít nemohly. Jiní tvrdí, že mají nadále značnou palebnou sílu, kterou nemá Hamás pod kontrolou. Pravděpodobné ale je, že nějakou úlohu gazanské klany ještě sehrají, i když není jasné, jak přesně bude vypadat.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
