Jan Fingerland: Gazané si vzali slovo
Do hry o Gazu vstoupil nečekaný prvek. Na několika místech lidé vyšli do ulic, nebo jejich zbytků, aby dali najevo, co chtějí. Říkají, že chtějí mír, a také, že si přejí, aby Hamás odešel od moci, propustil rukojmí, a umožnil tak konec války.
Protestující Gazané pochopitelně nejsou na straně Izraele, ale paradoxně, ale tak trochu i logicky, říkají to samé, co Izrael.
Čtěte také
Pokud bude v Gaze u moci Hamás, Gaza nejen nebude vnitropoliticky svobodná, ale také bude základnou pro válku s Izraelem – a tedy i prostorem, kde se bude válčit.
To, co není z Evropy moc vidět, je odhodlání Izraelců nedovolit obnovu stavu před 7. říjnem. Stejně jako platí, že bez toho nebude možná fyzická obnova Gazy.
Neviděná diktatura
Hamás v Gaze vládne od roku 2006, a během let tam vybudoval diktaturu, která neumožňovala projevovat nesouhlas. Občas se sice malé demonstrace objevovaly, obvykle ekonomického rázu, ale byly rychle potlačeny – ta poslední se odehrála pár týdnů před začátkem války.
Čtěte také
Teď je ale nová situace. Gaza je zničená, tamní lidé nevidí perspektivu, a i když nepochybně nemilují Izrael, obracejí se proti Hamásu, který považují za bezprostřední zdroj svého utrpení. Právě v tom se shodují s izraelským postojem, protože i ti Izraelci, kteří oponují Netanjahuovi a volají po okamžitém ukončení této války, vědí, že problém s Hamásem se vrátí.
Říká to samotný Hamás a dokonce naprosto otevřeně. Jeho cílem není vznik palestinsého státu vedle Izraele, ale místo něj, jakmile dostane příští šanci, znovu zaútočí.
Čtěte také
Demonstrující Gazané říkají, že oni už se ničeho takového účastnit nechtějí. Ostatně sami od Hamásu slyšeli, že oběti na straně palestinských civilistů nejsou problém, ale nástroj, který lze využít při mobilizaci zahraničního veřejného mínění proti Izraeli.
Pravděpodobně se také jedná o protesty proti tomu, že Hamás i Islámský džihád udělali s palestinské otázky nástroj cizích sil, zejména Íránu, Kataru nebo Muslimského bratrstva, bez ohledu na zájmy domácích lidí.
Svoboda od čeho a k čemu
A jde také o vyjádření nesouhlasu s osmnáctiletou diktaturou, prosazovanou velmi násilně – záběry na mučení a popravy kritiků a údajných kolaborantů jsou veřejně známy, i když ve světě nevyvolaly velký zájem.
Čtěte také
Ví se také, že Hamás už stačil zabít ty Gazany, kteří se zapojili do distribuce humanitární pomoci nezávisle na Hamásu. Ten si potraviny a léky přisvojoval, případně prodával se ziskem, a hodlá v tom pokračovat.
Není jasné, jaký reálný dopad budou protesty mít, i když symbolicky znamenají hodně. Demonstrací se účastnily podle některých stovky, podle jiných tisíce i desetitisíce lidí. Je to relativně málo ve dvoumilionové Gaze. Ti ostatní si myslí něco jiného, nebo se bojí. Nebo rezignovali. Podle průzkumů veřejného mínění část Gazanů Hamás podporuje, jiní jsou proti němu, ale podporují některé jeho cíle, a ještě jiní jsou po celá léta jeho odpůrci.
Za některými z těchto protesty možná stojí klany, které v tamní společnosti představují samostatné mocenské jednotky.
Za jinými lidé spojení s Fatáhem, ale také příslušníci různých občanských hnutí, jako je neformální sdružení „Chceme žít“, jež vzniklo už před válkou, nebo „Chceme důstojnost“, které vzniklo až v jejím průběhu.
Někteří exiloví Palestinci jsou roztrpčeni postojem západních „propalestinských“ organizací. Ti podle nich dlouhodobě morálně selhávali, když se nikdy nevyjadřovali proti Hamásu, a zajímal je jen Izrael, případně jeho kritika. Nyní se prý znovu míjejí s palestinským hlasem, když nepodporují demonstrace, které mohou Gaze otevřít lepší budoucnost bez diktatury a extremismu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
