Jan Fingerland: Izraelci čekají, kdy je Trump zradí

14. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu (vlevo) a americký prezident Donald Trump | Foto: Evan Vucci, AP / ČTK

Jan Fingerland: Izraelci čekají, kdy je Trump zradí

Zažíváme zvláštní historický paradox, kdy prezident Trump záměrně oslabuje pověst Ameriky jako spolehlivého partnera, a současně roste potřeba dosavadních spojenců setrvat s Amerikou v pevné alianci. Platí to pro Ukrajinu i Izrael, obě země ale v poslední době udělaly odlišnou zkušenost.

Čtěte také

Výstup v Oválné pracovně, při němž americký prezident a viceprezident peskovali svého ukrajinského hosta a nominálního spojence, vstoupí nepochybně do dějin. Všimli si ho všichni, tedy nepochybně i izraelská vláda.

Předchozí Bidenova administrativa jednala jako spojenec Ukrajiny i Izraele. Současně ale ve jménu údajné neeskalace dávala pozor, aby je nepodporovala příliš.  Trump se vydal jiným směrem, podporu Ukrajiny zpochybnil, v případě Izraele naopak udělal několik kroků na jeho podporu. 

Rostoucí obezřetnost

Přesto se v samotném Izraeli debatuje, zda dlouhodobá nezdravá závislost na Americe a její podpoře nakonec nevyústí v Trumpovu zradu, protože prezident se projevuje značně nevypočitatelně.

Čtěte také

I vůči Izraeli má Trump za sebou několik sporných kroků, a to za pouhých pár týdnů ve funkci. Sice Izraeli prodal bomby, které by byly potřeba pro zničení podzemních jaderných skladišť v Íránu. Zároveň ale nečekaně začal mluvit o možné dohodě s Íránem, zřejmě bez koordinace s Izraelci.

Ti se začínají obávat, že Trump, který chce „rychlé výsledky“, a údajně touží po Nobelově ceně, uzavře s Íránem dohodu, jež ve výsledku spíš tamní jaderný program ochrání. Totéž v menším se už stalo, když si Trump vynutil rychlé příměří v Gaze, které nenechalo Izraelcům téměř žádné karty v ruce při snaze vysvobodit svá rukojmí a vytlačit Hamás od moci.

Jenže mezitím Trumpova administrativa přišla s ještě dalším plánem na příměří po dobu Ramadánu, a do toho ještě za představiteli Hamásu odjel Trumpův emisar, aby s tímto hnutím jednal přes hlavy Izraelců o vysvobození posledního žijícího Američana zadržovaného v Gaze.

Čtěte také

Do toho si Izraelci všímají, že v Trumpově okolí se objevuje řada lidí, kteří dávají najevo značně antiizraelské nebo i antisemitské názory, a není jasné, co tím Trump sleduje, a do jaké míry budou tito lidé ovlivňovat jeho názory a jednání.

Samotný Benjamin Netanjahu zvolení Donalda Trumpa otevřeně přivítal, zřejmě zcela upřímně. Na rozdíl od Zelenského má mnohem delší zkušenost z mezinárodní politiky, i zkušenost se samotným Trumpem. Takže ví, že si musí dávat extrémní pozor, aby se jakkoli nedotkl prezidentova ega a nenarušil jeho představy o loajalitě. 

Netanjauova sázka

Proto Netanjahu nechal izraelského zástupce v OSN hlasovat spolu s Amerikou proti rezoluci odsuzující Rusko, stejně jako opakovaně chválil plán na „Riviéru“ v Gaze, i když ví, že je o nerealizovatelný a z hlediska Izraele možná i škodlivý. Kromě toho Netanjahu chápe i Trumpovo zvláštní chápání politiky.

Čtěte také

Tedy že Trump se vůbec nepohybuje ve sféře pravidel, proto je také ochoten bez váhání jednat nebo s afghánským Tálibánem nebo Hamásem, a to i  bez vědomí spojeneckých vlád, kterých se to týká. Dále, že pojem spojenectví chápe po svém, často se zdá, že je pro něj příjemnější mluvit s protivníky než s tradičními spojenci.

Také nevidí věci provázaně, vždy uvažuje o každém konfliktu zvlášť. To někdy pomůže, jindy naopak. A především, evidentně nesnáší vleklé konflikty, včetně těch, kde Američané sami neválčí. Bude například ochoten politicky podpořit novou izraelskou operaci v Gaze, ale jen pokud bude rychlá a vítězná.

Netanjahu se tedy zatím snaží tančit podle Trumpova kroku, ale také ví, že snadno může šlápnout vedle, zejména pokud se bude snažit vyhovět jemu i svým koaličním partnerům.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Trumpova touha osvědčit se jako velký historický mírotvorce se může promítnout nejen do tlaku na příměří s Hamásem nebo nedokonalou dohodu s Íránem, ale také na vizi izraelsko-saúdského smíření.

Za ten bude muset Izrael nějak tvrdě zaplatit, například de facto svou budoucí bezpečností. A pokud Netanjahu nevyhoví, může se snadno ocitnout vedle Zelenského. Jak rychlé to je, jsme viděli nedávno.

Autor je komentátor Českého rozhlasu