Jan Fingerland: Začátek konce války v Gaze. Možná
V jistém ohledu nejde o plán na příměří, ale na mír, a to takový, který by představoval základ pro dlouhodobý vývoj, a vlastně i naděje pro širší okolí Izraele a Palestiny. Teoreticky by mohl proměnit dynamiku vztahů v celém regionu.
Naplnění záměru závisí na souhlasu mnoha aktérů. Izraelský premiér Netanjahu dostal možnost do sestavování dokumentu mluvit a být přítomen jeho představení. To ho má asi smířit s faktem, že ne ve všem mu Trump vyhověl. Například se počítá se vznikem palestinského státu, s jehož existencí izraelský premiér ještě nedávno explicitně nesouhlasil.
Čtěte také
Současně ale ani Netanjahu neměl žádnou politickou strategii, co dělat po dobytí Gazy, a Trump mu vlastně otevřel dveře k nějakému vyústění. Návrh také otevřeně přivítala naprostá většina izraelských politiků. Nesouhlas se čekal jen u Netanjahuových koaličních partnerů ze strany Náboženský sionismus, kteří chtějí pokračovat ve válce, případně vybudovat v Gaze nové osady.
I oni se dostali pod tlak a například Smotrič naznačil, že sice nesohlasu, ale pro Trumpovo řešení by nakonec mohl zvednout ruku. V samotném Izraeli se už v minulých dnech spekulovalo o tom, že by prezident Herzog mohl dát premiérovi milost v jeho korupčních kauzách, a tím ho takříkajíc „osvobodit“ k některým rozhodnutím.
Koho čeká budoucnost
Klíčový je postoj Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Jak upozorňuje egyptská analytička Dalia Ziada, plán se podobá předchozím pokusům o ukončení války, ale tentokrát poprvé se s Hamásem nepočítá jako se stranou jednání.
Čtěte také
Hamás ani Islámský džihád zatím s návrhem nesouhlasí, což je logické, protože nabídka na složení zbraní, amnestii a odchod do exilu znamená, že jejich role v palestinské politice by skončila. Vzhledem k tomu, že podle Trumpových slov by v případě jejich nesouhlasu měl Izrael právo pokračovat ve válce s nimi, a že se dostanou pod tlak ze strany důležitých arabských zemí, nějakou formu souhlasu nakonec projeví. Udělají vše pro to, aby se vrátili k moci.
Palestinská samospráva, zatím vládnoucí na Západním břehu, souhlasí. Má navíc šanci se do Gazy vrátit, i když na začátku, zřejmě na Netanjahuův nátlak, bude Gazu řídit sbor palestinských technokratů.
Čtěte také
Pokud se Palestinská autonomie zreformuje, odbourá korupci a vypíše volby, bude se postupně ujímat větší role v Gaze. V jistém smyslu je to ještě jedna šance pro tyto předstátní struktury, jak vznikly před třiceti lety v souvislosti s dohodami z Osla.
Vzhledem k tomu, že Izrael má podle návrhu mimo jiné propustit 250 doživotních vězňů, mohl by mezi nimi být dosud nejpopulárnější člen strany Fatáh, Marván Bargútí, odsouzený Izraelci za terorismus. Tomu by velká část Palestinců dávala přednost před Mahmúdem Abbásem, ale i představiteli Hamásu.
Garanti a ručitelé
Součástí záměru je i zaangažování arabských a muslimských států, včetně Saúdské Arábie, Pákistánu a Indonésie. Jejich souhlas dává plánu závažnost, a některé z nich by se podílely na potenciálně rychlé obnově Gazy. Projekt totiž vychází z toho, že z míru by vzešla prosperita, která by dále posílila umírněné palestinské proudy proti těm radikálním.
Teprve se ukáže, do jaké míry budou tyto státy ochotny podílet se na mírových jednotkách, které by teoreticky měly v Gaze zasahovat proti jakémukoli pokusu o ozbrojený boj proti Izraeli. Pokud to nebudou dělat, situace se vrátí na začátek.
Jestli Trumpův návrh uspěje, to záleží na řadě detailů, které nejsou dořešeny, a jakýkoli podobný postup vpřed je pro radikály velmi snadné shodit. Izraelská analytička Ksenia Svetlova upozorňuje, že dokument například neobsahuje mechanismus, který by řešil stížnosti stran a dohlížel na plnění dohody.
Na návrhu pracoval mimo jiné Tony Blair, který má mnohem větší politické zkušenosti i znalost regionu, než například Trumpův poradce Steve Witkoff. Vše ale zastřešuje sám Donald Trump. Už dlouho nebyl izraelsko-palestinský konflikt tak blízko nějakému řešení. A Trump možná nebyl nikdy tak blízko Nobelově ceně, po níž prý baží. Třeba by si ji opravdu zasloužil.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
