Gita Zbavitelová: Izrael bojuje na třech frontách
Izraelská armáda pokračuje v nelítostném bombardování cílů Hamásu v Pásmu Gazy a likviduje infrastrukturu hnutí i ostatních teroristických skupin. Provedla už tisíce úderů a zničila řadu velitelství, ramp k odpalování raket, zpravodajských center, tunelů, zbrojních továren a skladů Hamásu a Palestinského Islámského džihádu. Přibývá také zabitých vůdců teroristů.
Nejvýznamnějším byl velitel hlavní vojenské brigády v Gaze Ajmán Nofál, který řídil mnoho raketových útoků na Izrael a naplánoval i únos izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006.
Čtěte také
Zlikvidovány byly i desítky dalších – šéfové jednotky vývoje zbraní a bezpečnostních složek, zástupce velitele raketových sil, členové politbyra, „generálové“, velitelé „národní bezpečnosti“, protitankové jednotky i námořnictva, představitelé zpravodajské služby, členové komanda Hamásu, které řídilo masakr Izraelců, ale i čtrnáct příslušníků rodiny nejvyššího politického vůdce Hamásu Ismaíla Haníji. Zabit byl i velitel ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu, třetího největšího teroristického uskupení v pásmu.
Armáda rovněž uvedla, že do Pásma Gazy dopadlo už 550 špatně odpálených raket teroristů, které tam zabily řadu civilistů. Hamás navíc brání vyklizení deseti nemocnic v Gaze, které Izrael varoval před bombardováním. Teroristé v nich mají svá velitelství, protože vědí, že Izraelci nebudou na nemocnice útočit. Celkem už na Izrael odpálili přes 7400 raket.
Izrael nemá na vybranou
Nikdo neví, kam s gazanskými uprchlíky, jichž podle Izraele odešlo na jih až 750 tisíc. Egypt i Jordánsko je kategoricky odmítají přijmout, protože podle jordánského krále Abdalláha II. představují „bezpečnostní hrozbu“. Vědí své – podle nedávného průzkumu Washington Institute podporuje Hamás 57 procent Gazanů a dnes jich může být ještě víc.
Čtěte také
Izrael také ještě nenašel řešení situace Pásma Gazy po zničení teroristických skupin. Okupovat ho nechce a palestinská samospráva by ho „jako izraelský dar“ nejspíš nechtěla, a i kdyby ano, tak tam nedokáže udržet bezpečnost stejně, jako to neumí na Západním břehu.
Gazu nechce ovládat ani Egypt a řešením nejsou ani mezinárodní mírové síly, které by bezpečnost území také nezajistily. Názorně to předvádějí jednotky OSN UNIFIL v Libanonu, které nedělají vůbec nic; ani teď, když tamější šíitské teroristické hnutí Hizballáh ostřeluje Izrael.
Libanon se stal druhou bojovou frontou. Hizballáh ostřeluje izraelské území denně a Izrael mu to důsledně vrací. Příkazy, zbraně i finance dodává Hizballáhu Írán, který Izrael několikrát varoval, že jestli vstoupí do Gazy, Hizballáh vstoupí do války. Rakety na Izrael odpaluje z Libanonu i místní Hamás a další Palestinci.
Čtěte také
Při útocích už zahynulo nejméně šest izraelských vojáků a kameraman agentury Reuters a odvety zabily sedmnáct členů Hizballáhu, šest palestinsko-libanonských teroristů a několik libanonských civilistů. Kvůli neustálému ostřelování Izrael evakuoval z oblasti u libanonských hranic desetitisíce obyvatel 42 osad a města Kirjat Šmona.
Izrael navíc už dvakrát bombardoval letiště v syrském Damašku a Aleppu, kde přistávají íránská letadla s vyspělými zbraněmi pro Hizballáh. První útok před několika dny přiměl íránský letoun k návratu do Teheránu a druhý, nedělní, obě letiště zcela zničil a vyřadil z provozu; mají na ranvejích krátery. A ve čtvrtek Američané sestřelili několik raket a dronů odpálených na Izrael z Jemenu.
Třetí bojová fronta je na Západním břehu, i když je méně nebezpečná než ta libanonská. Tamější Hamás, Islámský džihád i palestinské teroristické skupiny, které tam v poslední době vznikly s podporou Íránu, nepřestávají útočit na vojáky a snaží se podnikat teroristické útoky na Izraelce z osad.
Čtěte také
Nejhorší je situace v Dženínu, kde vojáci mimo jiné v sobotu bombardovali místní mešitu plnou zbraní, výbušnin a vojenského vybavení. Bylo v ní i velitelství Hamásu a Islámského džihádu a tunel, z něhož se teroristé chystali k útoku. Na Západním břehu už zahynul jeden izraelský policista a armáda pozatýkala skoro 730 hledaných Palestinců, včetně skoro 500 členů Hamásu.
Podle palestinské samosprávy vojáci zabili skoro sto Palestinců. Armáda rovněž zkonfiskovala dům druhého nejvyššího vůdce Hamásu Sáliha Arúrího, který žije v Bejrútu, a zadržela všechny jeho příbuzné na Západním břehu.
Hamás si přeje, aby se všechny fronty spojily a Izrael musel čelit útokům ze všech stran – z Gazy, Libanonu, Západního břehu, Sýrie, arabského východního Jeruzaléma a dalších arabských zemí. To se však zatím neděje. Násilnosti na Západním břehu zatím nevybočují z „normálu“ posledních dvou let a útoky tamějších teroristů nejsou koordinované. Ve východním Jeruzalémě jsou nepokoje sporadické, ze Sýrie bylo odpáleno jen několik symbolických střel a pokus o útok na Izrael z Jemenu zmařili Američané.
Čtěte také
Největším otazníkem tak zůstává Hizballáh. Írán, který mu vyplácí až jednu miliardu dolarů ročně, mu pomohl vybudovat mocnou armádu – hnutí má 30 tisíc ozbrojenců zocelených desetiletým bojem za Bašára Asáda v Sýrii, až 150 tisíc vyspělých raket, tisíce dronů a řízených střel a munice víc než některé evropské státy.
Vstup Hizballáhu do války by v Izraeli způsobil obrovské lidské ztráty a materiální škody. Mohl by zaútočit i na izraelská středomořská naleziště zemního plynu nebo na zásobníky čpavku v Haifě. Hizballáh také tvrdí, že na izraelské území vedou jeho útočné tunely.
Zatím se zdá, že toto hnutí vede jakousi tlumenou opotřebovací válku a naplno se do konfliktu zapojit nechce – ale to se může ze dne na den změnit. Hizballáh varuje, že útoky zesílí, jestli Izrael vpadne do Gazy.
Je otázka, zda bude eskalaci ochoten riskovat Írán; mohl by vypuknout širší regionální konflikt, do něhož by se zapojili i Američané, kteří to údajně slíbili Izraeli a vyslali do Středozemního moře dvě letadlové lodě. Ministr obrany Austin Lloyd v neděli zdůraznil, že v případě eskalace Washington podnikne „odpovídající kroky“, a přislíbil Izraeli další systémy protiraketové obrany.
Izraelští vojáci provádějí před zahájením pozemní ofenzivy vpády do Pásma Gazy a připravují pro ni půdu. Operace bude dlouhá a komplikovaná. Někteří armádní představitelé ji odhadují na šest až osm měsíců, a ministr Beny Ganc dokonce soudí, že potrvá „celé roky“. Jak ale řekl armádní mluvčí Jonatan Konrikus, Izrael nemá na vybranou, protože „bojuje o samotnou existenci“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
