Gita Zbavitelová: Jak svět reaguje na konflikt Izraele a Hamásu
Jen několik málo dní po hrůzostrašném masakru teroristického Hamásu v izraelských kibucech u hranic s Pásmem Gazy, se Izrael těšil téměř jednomyslné mezinárodní podpoře. Jakmile jeho armáda zahájila odvetu na cíle hnutí, řada zemí a médií na krveprolití zapomněla.
Už pár dní po něm označil turecký prezident Erdogan izraelské bombardování a blokádu pásma za „nepřiměřenou reakci“. Dokonce prohlásil, že „i válka má svou morálku“. Naznačil, že masakr Izraelců je „výsledkem jejich dlouhodobých křivd na Palestincích“, což po něm od té doby papouškují všichni jejich stoupenci.
Čtěte také
OSN dokonce uvedla, že izraelská výzva Gazanům k evakuaci na jih pásma, která jim měla zachránit život před bombardováním, „může představovat porušení mezinárodního práva“.
Kritizoval i izraelské odmítání dodávek humanitární pomoci a přehlíží, jak dopadají – Úřad OSN pro palestinské uprchlíky v pondělí oznámil, že Hamás ukradl zásilku léků a 24 tisíc litrů paliva pro nemocnici v Gaze.
Aby úřad teroristické hnutí nepoškodil, vzápětí tuto zprávu ze sociálních sítí stáhl. Přesto premiér Netanjahu na americký nátlak humanitární pomoc nakonec a za určitých podmínek povolil.
Česká podpora Izraele
Všeobecné veselí vzbudil Vladimir Putin. Ruský prezident, který bezdůvodně napadl Ukrajinu a jeho vojáci tam spáchali stejné masakry jako Hamás, vysvětlil ruské veřejnosti, že „Izrael se zmocnil čistě palestinských území vojenskou silou“.
Čtěte také
Prohlásil, že „civilní ztráty jsou naprosto nepřijatelné“ a přirovnal izraelskou blokádu Pásma Gazy k nacistické blokádě Leningradu.
Neochvějná podpora přišla ze Spojených států od všech členů Kongresu, a to bez výjimky. Vláda Joea Bidena Izrael podpořila dodávkami zbraní, munice a vysláním dvou letadlových lodí, které mají od eskalace konfliktu odstrašit Írán. Biden také ve středu Izrael osobně navštívil.
Naopak několik prestižních amerických univerzit, včetně Harvardské, Princetonské a Stanfordské, podpořilo Hamás a přičetlo vinu za současnou situaci Izraeli, který prý proti Palestincům uplatňuje „apartheid“. Na palestinskou stranu se postavily i California State University nebo univerzity v Indianě, Arizoně a Severní Karolině.
Čtěte také
Nejpozoruhodnější byla mezinárodní reakce na úterní explozi v nemocnici v Gaze. Během snad jediné minuty svět „věděl“, že ji bombardoval Izrael.
Jeho armáda brzy zjistila, že na místě výbuchu není kráter jako po jejích střelách a šlo o špatně odpálenou raketu Palestinského islámského džihádu, která vybuchla na nemocničním dvoře.
Dokonce zveřejnila záběry zahraničních kamer, které to dokazují i telefonát odpalovačů, kteří to přiznávají. Dokonce i telefonát Hamásu, který se rozhodl připsat vinu Izraelcům a nadsadit počet obětí.
Zveřejnila i záběry nemocnice po explozi, které ukázaly, že budova stojí a utrpěla jen minimální školy, takže tvrzení Hamásu, že zahynulo „až 500 lidí“, zní velmi nevěrohodně.
Přestože izraelskou verzi podle prezidenta Bidena potvrdil i Pentagon, Izraeli se nikdo za křivé nařčení neomluvil a například palestinská samospráva dál vytrubuje do světa verzi Hamásu.
Čtěte také
Takový incident přitom není nic nového – už při loňském konfliktu dopadly stovky raket Islámského džihádu odpálených na Izrael do Pásma Gazy a zabily tam 27 Palestinců, včetně dětí; více než tehdejší izraelské útoky. I tentokrát podle Izraele, který rakety teroristů sleduje, dopadlo do Gazy už 450 jejich vlastních střel.
Přestože svět viděl, jaká zvěrstva Hamás prováděl v izraelských kibucech, mnoho zemí a politiků dál věří těmto brutálním vrahům, a ne Izraeli, který se snaží civilisty chránit a na nemocnice nikdy neútočí.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres dokonce prohlásil, že krvavý masakr Hamásu „neospravedlňuje kolektivní trestání palestinského lidu“. Izrael naopak bezvýhradně podporuje Německo.
Kancléř Olaf Scholz masakr Hamásu ostře odsoudil, nazval ho „novodobými nacisty“ a zkritizoval Írán i předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, který o zvěrstvech Hamásu zarytě mlčí.
Čtěte také
I Scholz v úterý navštívil Izrael a slíbil, že jeho země při něm bude vždycky v těžkých časech stát. Berlín a Francie zakázaly propalestinské demonstrace, které hlavně v arabských zemích brutální vraždění Izraelců oslavovaly. Německo také zahájilo vyšetřování Hamásu kvůli únosu a vraždě německých občanů, kteří jsou mezi pohřešovanými. A německý deník Die Welt zveřejnil na celé titulní straně jména všech obětí vraždění Hamásu.
Jednoznačná je i česká podpora Izraele. Kromě jasného odsouzení masakru byl ministr zahraničí Jan Lipavský prvním světovým politikem, který zemi osobně navštívil a v rámci repatriačních letů pomohl do Izraele přepravit jeho občany.
Německo, Švédsko, Dánsko a Rakousko pozastavily vyplácení finanční pomoci Palestincům, aby zajistily, že peníze nedostanou teroristé. Zastavení plateb oznámila i Evropská unie, která Palestincům vyplácí skoro 700 milionů eur ročně, ale hned druhý den od svého úmyslu couvla.
Brzy se dozvěděla, kam její peníze plynou – podle nevládní organizace Palestinian Media Watch palestinská samospráva oznámila, že vyplatí přes 2,5 milionu eur rodinám zabitých a nově zajatých členů Hamásu.
Čtěte také
Hamás podpořily arabské státy a samozřejmě Írán, který teroristům posílá 70 milionů dolarů ročně. Běsnění Hamásu jednoznačně odsoudily jen Spojené arabské emiráty a Bahrajn, které s Izraelem před třemi lety uzavřely dohodu o normalizaci vztahů. Saúdská Arábie pozastavila jednání o normalizaci vztahů s Izraelem, a tím potěšila Írán, který právě kvůli ní krvavou lázeň teroristů zorganizoval.
Izrael v boji proti Hamásu podporují i jeho arabští občané, kteří tvoří pětinu obyvatel země. Mezi zavražděnými byli i jejich příbuzní a čtyřicet se jich pohřešuje.
Tradičně protiizraelská britská stanice BBC je terčem ostré kritiky za to, že teroristy Hamásu nazývá „radikály“. Odpůrci jejího přístupu polili budovu stanice rudou barvou a opakovaně před ní protestovali, ale BBC označuje vrahy malých dětí za „radikály“ dál.
Na sociálních sítích stoupl počet výzev k násilí proti Izraeli, sionistům a Židům o neuvěřitelných 1200 procent. Jen do neděle zaznamenal izraelský systém, který monitoruje projevy antisemitismu, 157 tisíc antisemitských projevů.
V Berlíně byla poničena synagoga a vlna antisemitismu se vzedmula i v Číně, především na sociálních sítích. Někteří čínští komentátoři dokonce tvrdili, že Izrael si brutální masakr zasloužil, protože „pronásleduje Palestince“ a v Pekingu byl fyzicky napaden izraelský diplomat.
Úctyhodnou výjimkou je Celosvětová rada imámů se sídlem v iráckém Nadžáfu. Ostře odsoudila „barbarské teroristické činy“ Hamásu, vyjádřila soustrast rodinám obětí a vyzvala mezinárodní společenství, aby „podporovalo židovský lid v jeho boji proti islámskému terorismu Hamásu, který se chová jako Islámský stát“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
