Jan Fingerland: Írán a Izrael po střetu. Nebo před ním
Íránsko-izraelská válka se odehrává jako seriál. Zatím nikdo neví, zda se po posledním dílu, izraelském ostřelování íránských cílů, odehraje nějaké pokračování, tím spíše, o čem bude. Poslední důležitou kapitolou byla operace desítek izraelských letounů, které v noci na neděli poničily několik vojenských objektů, zřejmě takových, které sloužily k vývoji a výrobě raket. Byla to odpověď na íránské ostřelování Izraele z počátku měsíce.
Čtěte také
Boj Íránu proti Izraeli trvá desítky let, ale obvykle se odehrával jen prostřednictvím íránských spojenců. To, co je nové, je přímá povaha střetu, a zdá se, že Íránu příliš nevyhovuje.
Izraelci naopak zřejmě došli k závěru, že opotřebovávací válka, například kvůli střelbě Hizballáhu z Libanonu, už pro ně nebyla dlouhodobě únosná.
Trocha deeskalace
Ze všech možných variant nakonec Izraelci zvolili tu nejméně eskalační, zřejmě na přání Američanů, možná i na základě vlastní kalkulace. Útok na jaderná zařízení nebo ropný průmysl by Írán kvůli zachování tváře donutil k další odvetě, anebo mohl mít obrovské dopady na ceny ropy ve světě.
Byl tedy izraelský útok symbolický, a nebo měl reálný dopad? V nějakém smyslu platí obojí. I podle nezávislých pozorovatelů byla bolestivě zasažena íránská schopnost produkovat rakety, a zejména tuhé palivo do nich. Pro jeho výrobu jsou potřeba stroje, jež si Íránci budou složitě obstarávat v zahraničí.
Čtěte také
Z toho paradoxně mohou mít velkou radost Ukrajinci, protože Teherán dodává zbraně Rusku. Írán ale nepochybně nadále má kapacitu útočit na Izrael. Z jeho hlediska je důležitější něco jiného. Podařilo se mu podstatně oslabit protiletadlovou obranu Sýrie i Íránu.
Tím ponechal Írán bez dostatečné ochrany pro mnoho následujících měsíců, ne-li let, a demonstroval schopnost učinit tak znovu. To vše se odehrává v situaci, kdy se Izraelcům podařilo neutralizovat hrozbu ze strany Hizballáhu, což byla pro Írán po celá léta důležitá součást jeho plánu, jak držet Izrael v šachu. Dlouho a draze budovaná Chámenejího koncepce se tak zhroutila během pár týdnů.
Přece jen eskalace
Izraelci nyní naznačují, že nemají zájem o další vyhrocení situace, ale také že nebudou váhat tuto možnost využít, pokud Írán nějakým způsobem bude Izrael ohrožovat. Pravděpodobně od Teheránu očekávají, že zkrotí Hizballáh v Libanonu, případně že zastaví palbu na Izrael ze strany svých dalších spojenců v Jemenu, Sýrii a Iráku. A také, že se zdrží útoků na izraelské a židovské cíle mimo Izrael.
Čtěte také
Íránci mohou mít nadále pocit, že jsou příliš obnaženi, a že Izraelci budou chtít využít jedinečnou příležitost, aby ukončil íránský jaderný program, který vnímá jako existenční hrozbu.
I proto se spekuluje o tom, že Írán se sice může v krátkodobém výhledu stáhnout a dát přednost přežití režimu, protože to je pro Chámenejího priorita, které se podřizuje vše ostatní. Z dlouhodobého hlediska může režim naopak cítit ještě větší motivaci získat jadernou zbraň - a s ní absolutní imunitu, takovou, jakou má severní Korea.
Je tu samozřejmě zcela hypotetická možnost, že se Chámenejí rozhodne změnit zahraniční politiku, zejména vůči Izraeli, podobně jak to v poslední dekádě udělaly arabské státy, a jak to on sám udělal ve vztahu k Saúdské Arábii - s tím ale za jeho života nikdo nepočítá.
Vše, co Izraelci i Íránci nyní dělají, činí tak s pohledem upřeným na Ameriku, zejména tu po nadcházejících volbách, protože v přístupu Trumpa a Harrisové k Íránu a Izraeli bude pravděpodobně velký rozdíl. Příští kapitola íránsko-izraelské války se tedy začne psát za týden.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
