Karel Barták: Evropská „koalice ochotných“ znemožňuje americké ústupky Rusku v neprospěch Ukrajiny
Karel Barták: Evropská „koalice ochotných“ znemožňuje americké ústupky Rusku v neprospěch Ukrajiny
Naprostá většina evropských zemí nesouhlasí s tím, aby se odvolávaly západní sankce proti Rusku výměnou za jeho souhlas s velmi částečným příměřím ve válce s Ukrajinou. Shodly se na tom tři desítky lídrů takzvané koalice ochotných ve čtvrtek v Paříži. Postavili tak hráz případným pokusům Spojených států protlačit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou přes západní ústupky Moskvě.
Rusko po bilaterálním jednání se Spojenými státy v saúdskoarabské Džiddě nastolilo požadavek, aby příměří v Černém moři nastalo tehdy, až Západ umožní vývoz jeho obilí a hnojiv (a také ropy a ropných produktů) přes Černé moře a až zařídí, aby se jeho zemědělské banky směly opět napojit na mezinárodní zúčtovací systém SWIFT. Ukrajina na příměří přistoupila bez podmínek.
Čtěte také
Evropa v této partii čelí hned dvěma protivníkům – vedle Ruska také Spojeným státům, jejichž vyjednávači mají pro ruské požadavky zjevně pochopení, už proto, že by jim jejich přijetí umožnilo ohlásit světu průlomový krok na cestě k plnému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.
Evropané, které nikdo k jednacímu stolu nepřizval a nikdo s nimi obsah jednání v Saúdské Arábii nekonzultuje, dávají jasně najevo, že bez jejich přičinění nelze žádné sankce odvolat. Podle Macrona je „předčasné“ o něčem takovém nyní vůbec mluvit.
Bezpečnost jako hlavní starost
Ukrajinci ukazují dobrou vůli přesto, že sami „námořní příměří“ vlastně nepotřebují, neboť se jim během konfliktu podařilo oslabit ruskou černomořskou flotilu natolik, že dnes své obilí z Oděsy bezpečně vyvážejí.
Čtěte také
Zajímavé je také ruské zanícené volání po obnovení možnosti exportovat obilí a hnojiva – tedy komodit, které nebyly nikdy evropskými sankcemi dotčeny. Naopak ropa, převážená Ruskem najatou „stínovou flotilou“, jimi postižena je.
Centrála mezinárodního systému SWIFT sídlí v Belgii; je tudíž zcela podřízen evropskému sankčnímu režimu. Naléhání Ruska svědčí o tom, že právě tato sankce byla a je pro jeho podnikatele citlivá a nepříjemná.
Ruské pokusy dosáhnout odstranění západních postihů svědčí o tom, že ačkoli si z nich ruští představitelé oficiálně nic nedělají a řadu z nich se daří tak či onak obcházet, je jejich dopad na ruskou ekonomiku i společnost citelný. EU dosud schválila 16 „balíků“ takových sankcí; poslední únorový postihl mimo jiné ruské vývozy aluminia a právě „stínovou flotilu“ převážející ruskou ropu.
Čtěte také
Problém je ovšem v tom, že „koalice ochotných“ vyjadřuje pouze politická stanoviska, byť velmi silná. Sankce však podléhají jednomyslnému schvalování členskými státy EU. Jejich zavádění a prodlužování vyžaduje také souhlas Maďarska a Slovenska, které do „koalice ochotných“ nepatří a ani se nesnaží tam patřit.
Pokud bude nyní Trumpova administrativa uvažovat o rušení protiruských sankcí, může to být pro tyto země další podnět, aby vetovaly jejich prodloužení.
Přes tyto slabiny je fungování „koalice ochotných“ vítanou vzpruhou v době, kdy Evropa čelí vícenásobným hrozbám. Svědčí o evropské mobilizaci vůči Putinovu Rusku i Trumpově Americe, která odpovídá přáním voličů. Bezpečnost se v řadě zemí včetně Česka stává podle posledního průzkumu Eurobarometru pro voliče hlavní starostí a evropská integrace často adekvátní odpovědí. Tři čtvrtiny Evropanů jsou přesvědčeny, že členství v EU je pro jejich zemí prospěšné; i v Česku je to nebývalých 65 procent.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
