Karel Barták: Evropa nemá na vybranou a musí zbrojit
Den před schůzí Evropské rady v Bruselu vyrukovala Evropská komise s komplexním návrhem, jak dozbrojit a zajistit, aby starý kontinent byl schopen vygeneroval věrohodné odstrašení, a to třeba i bez podpory Spojených států. Tato nebývalá iniciativa je reakcí na překotně se měnící mezinárodní scénu a tlačí Evropskou unii do role, kvůli níž nebyla zřízena a která jí není vlastní.
Bílá kniha o obraně plus program nazvaný ReArmEU jsou do značné míry shrnutím řady iniciativ, se kterými Komise přišla v uplynulých týdnech. Ani neobsahují nic převratně nového.
Čtěte také
Zabývají se nezbytností dobudovat základnu obranného průmyslu v Evropě, investovat, pokud možno společně či koordinovaně, do strategických vojenských sektorů, zaměřit se na zakázky evropskému průmyslu a naléhavě zajistit další vojenskou podporu Ukrajině.
Komise zopakovala, že její návrhy mohou uvést do pohybu ve prospěch zbrojení až 800 miliard eur (20 bilionů korun). Nejde však v žádném případě o nějakou manu nebeskou, kterou by štědrá Komise rozdělovala mezi členské státy. Naopak.
Podle názoru exekutivy EU by vlády „sedmadvacítky“ mohly vygenerovat až 650 miliard tím, že si je samy vypůjčí. Ona pak jen zařídí, aby takovéto dluhy, až do výše 1,5 procenta HDP, nebyly započítány do rozpočtového deficitu či státního dluhu podle pravidel EU.
Úvěry za 150 miliard eur
Tradičnější podobu pak má úvěrový nástroj v hodnotě 150 miliard, které si Komise jménem EU vypůjčí na mezinárodních trzích. Vlády tak dosáhnou na výhodné půjčky, přičemž přednost dostanou společné zbrojní projekty „Made in Europe“.
Čtěte také
Smyslem je propojit evropské zbrojovky a výzkumné ústavy a podnítit rychlý vývoj a výrobu evropských zbraní. Podle statistik nakupují země EU dnes 80 procent svého vojenského vybavení mimo unii, hlavně v USA.
V politické rovině jde tedy o to dosáhnout shody o závazku společně dozbrojit a vytvořit tak pro budoucnost relevantní odstrašující sílu bez ohledu na to, zda Spojené státy budou či nebudou připraveny Evropě pomáhat v případě ohrožení.
„Evropa si nemůže dovolit být dál jen divákem, pokud jde o její vlastní bezpečnost. Musíme se chopit své obrany, posílit závazky vůči kolektivní bezpečnosti a umět se postavit těm, kdo budou zpochybňovat naši svrchovanost,“ vyložil důvody tohoto postupu komisař pro obranu litevský Andrius Kubilius.
Čtěte také
EU však nebyla zřízena pro boj – jakékoli válčení bylo vždy v gesci Severoatlantické aliance. Většina členských zemí včetně Česka proto nadále radši mluví o „evropském pilíři NATO“ než o samostatně evropské obraně.
Co se však stane, pokud se Spojené státy od starého kontinentu docela odvrátí? Vystačíme si s „koalicemi ochotných“ v různých formátech?
Krok do neznáma
Dokument se nezabývá přímou odpovědí na tuto otázku. Oficiálně nadále zní, že děláme vše pro udržení transatlantické vazby.
Komise navíc varuje před přehnaným optimismem. Evropský průmysl má podle ní takové strukturální slabiny, že není zatím schopen vyrábět sofistikované systémy, které potřebujeme, dostatečně rychle a v dostatečném počtu. Bez Spojených států se v dohledné době neobejdeme.
Prostě sami sebe ujišťujeme o věcech, které jsme donedávna považovali za dané a stabilní. Zároveň říkáme, slovy Ursuly von der Leyenové, že „bezpečnostní záruky USA už nemůžeme považovat za jisté“.
Za pouhé dva měsíce od nástupu Donald Trumpa je to hodně velký posun nikoli snad dobrým nebo špatným směrem, ale spíše do neznáma.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
