Ondřej Soukup: Trump jako Biden

Což v Lavrovově podání znamená, že Trump sice hovoří o míru, ale ve skutečnosti zavádí další sankce, zabavuje ruské tankery a nutí Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Jak píše list Moskevský komsomolec, ve skutečnosti ústy Lavrova promlouvá sám Vladimir Putin. Jen nechce rozhněvat Trumpa, takže nechává hovořit svého ministra zahraničí.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Když převládnou imperiální nálady

Pravda je, že v oficiálních ruských médiích se stále častěji objevují texty o tom, že Bílý dům porušuje „ducha Anchorage“. Tedy tvrdí, že během setkání na Aljašce se Putin s Trumpem dohodli na tom, že Washington donutí Kyjev, aby přistoupil na podmínky Moskvy, a nyní Spojené státy od toho couvají.

Což je změna přístupu, právě po schůzce na Aljašce ruští představitelé prohlásili, že nebudou jakkoliv komentovat probíhající jednání. A skutečně to dodržovali.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Výsadek ruských protiputinovců v Evropě podpořil Ukrajinu

Jenže v posledních týdnech se Kreml ocitl pod tlakem. Americká administrativa vyvíjí stále větší tlak na obě strany. Blíží se totiž podzimní volby v polovině Trumpova funkčního období a republikánům hrozí, že by mohli ztratit většinu v Kongresu. Takže uzavření míru by se Donaldu Trumpovi více než hodilo, aby mohl tvrdit, že splnil svůj slib z předvolební kampaně.

V tomto kontextu je potřeba také vnímat informace listu Financial Times o tom, že Volodymyr Zelenskyj hodlá na květen vypsat prezidentské volby a také referendum o mírové smlouvě s Ruskem.

Každému totiž musí být jasné, že je to prakticky nemožné. Nejdříve budete muset změnit ukrajinskou ústavu, která zakazuje konání voleb v době války. Dobře, pokud bude politická vůle, i to se dá za dva měsíce stihnout.

Čtěte také

Libor Dvořák: Zelenskyj pozval Putina na jednání do Kyjeva. Přijede?

Pak tam máte takové v uvozovkách drobnosti jako jak zajistit hlasování vojáků na frontě. A také jak budou hlasovat uprchlíci. U těch, kteří odjeli z východní Ukrajiny na západ země, si to asi lze představit.

Ale co s těmi zhruba čtyřmi miliony Ukrajinců, kteří dnes žijí u nás, v Polsku a dalších zemích? Dokážete zorganizovat tolik volebních místností v tolika zemích, aby alespoň část ukrajinských občanů mohla dát svůj hlas?

Volby, které uspořádat nelze

Nikdo nemůže zpochybňovat to, že na Ukrajině budou muset proběhnout volby. Stejně tak je jasné, že budoucí mírovou dohodu bude muset odsouhlasit ukrajinská společnost.

V Rusku Vladimir Putin nebude mít problém díky totální kontrole nad veřejným prostorem. Volodymyr Zelenskyj tuhle možnost nemá. Tím spíše, že budoucí mírová dohoda může být pro Ukrajince bolestivá. Přinejmenším co se týče možných územních ústupků.

Ondřej Soukup|foto:Český rozhlas

Ale o jaké dohodě by Ukrajinci měli v květnu hlasovat? Žádná na stole není. Tudíž míč je momentálně na ruské straně hřiště. Kyjev je nejspíše přesvědčen, že Moskva na žádnou dohodu přistoupit nechce a proto slibuje volby, které v květnu prakticky uspořádat nelze.

Autor je komentátor Českého rozhlasu