Ondřej Soukup: Když převládnou imperiální nálady
Když se před čtyřmi roky Moskvané vzbudili do nového dne s tím, že jejich země právě napadla sousední Ukrajinu, pro mnohé to byl šok. Pro společnost, ve které je vzpomínka na druhou světovou válku povýšena na národní mýtus, zpráva o tom, že úderem čtvrté hodiny ráno ruské rakety začaly dopadat na ukrajinská města, mnoho Rusů přivedla k myšlence, zda nyní v roli nacistického Německa nevystupuje jejich vlastní země.
Nehledě na hrozbu drakonických trestů tisíce lidí vyšly do ulic, zapalovaly svíčky či stály s plakáty. Dnes už je situace zcela jiná. Část odpůrců války emigrovala, část se stáhla z veřejného života.
Čtěte také
Naopak podle posledních údajů sociologů v Moskvě převládají mezi lidmi imperiální nálady, a to i ve srovnání s jinými ruskými regiony. V rozhovoru s německým časopisem Der Spiegel o tom hovořil hlavní výzkumný pracovník poslední nezávislé sociologické organizace v Rusku Lev Gudkov.
„Mnozí Moskvané chtějí, aby Rusko bojovalo do konečného vítězství. Především jsou to muži staršího věku. Vidíme také nárůst agresivních a militaristických nálad mezi bohatšími a vzdělanějšími lidmi, kteří věří v převahu Ruska. Po potlačení pouličních protestů a odjezdu protivníků války se Moskva proměnila ve město s imperialistickými názory,“ říká Gudkov.
Přeformátované vnímání
Trochu cynicky se dá říct, že se není tolik čemu divit. Bohatých Moskvanů se válka dotýká jen minimálně. Podle statistiky padlých ruských vojáků je vidět, že především umírají vojáci ze vzdálených a chudých regionů.
Čtěte také
Pravděpodobnost, že obyvatel Moskvy padne na Ukrajině, je 25krát nižší než v případě obyvatele Čukotky nebo sibiřské Tyvy. Pro Kreml je to výhodné, protože protesty někde v Ulan-Ude na břehu Bajkalu může Kreml potlačit bez problémů, v Moskvě by to bylo složitější.
Především se Kremlu podařilo přeformátovat vnímání války. Původním oficiálním cílem byla denacifikace sousední země. O tom ale už nikdo nehovoří.
Dnes jen asi 13 procent Rusů viní z rozpoutání války Ukrajinu, 80 procent označuje za viníka Spojené státy a NATO. Jen sedm procent Rusů si myslí, že válku rozpoutal Kreml. Je to tedy v jejich vnímání válka mezi Ruskem a nepřátelským Západem.
Neohlížet se na veřejnost
Proto mnozí chtějí bojovat až do konce, jakkoliv únavu z války Rusové cítí. Sedmdesát procent dotázaných by podpořilo rozhodnutí Vladimira Putina zastavit boje. Pokud by to ale mělo znamenat nějaké územní ústupky, tak asi 60 procent Rusů by bylo proti.
Kremelský vládce se ale na průzkumy veřejného mínění zase tolik ohlížet nemusí. Kontroluje prakticky všechna ruská média a v poslední době začaly i represe proti některým proválečným hurápatriotům, kteří se ukázali jako příliš nekontrolovatelní.
Takže pokud se Vladimir Putin rozhodne, že již dosáhl maxima možného, nebude mít problém, aby jeho propagandisté vysvětlili obyvatelstvu, že dosáhl ohromujícího vítězství. Otázka ovšem je, zda ten okamžik v jeho hlavě již nastal.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
