Ivan Štern: Mnoho cest k evropské konkurenceschopnosti

19. únor 2026

Hospodářský summit evropských představitelů, který se konal v belgickém zámku Alden Biesen, se sice sešel pod sjednocující myšlenkou učinit Evropu konkurenceschopnou a zajistit jí trvalé místo mezi rozhodujícími globálními hráči, nicméně sám průběh nenasvědčoval uvedenému předsevzetí.

Čtěte také

Už rozpory, které sobě navzájem odcizovaly představitele čtyř nejsilnějších evropských ekonomik, Německa, Francie, Itálie a Španělska, svědčily o tom, že ke kýžené evropské konkurenceschopnosti vedou nejméně čtyři, ne-li pět rozdílných a vzájemně se mnohde vylučujících cest.

Evropské dluhopisy

Den před konáním summitu se nechal francouzský prezident Macron slyšet, že je naprosto nezbytné, aby Evropa přistoupila na myšlenku zavádění evropských dluhopisů, eurobondů, jimiž by členské státy financovaly a současně ručily za rozvoj klíčových odvětví evropské ekonomiky.

Do popředí Macron vypíchl investiční náklady spojené s účinnou ochranou před oteplováním klimatu, s rozvojem umělé inteligence a kvantových počítačů.

Čtěte také

I když například Němci v osobě kancléře Merze Macronovu představu, jak posunout konkurenceschopnost Evropy dál kupředu, nerozporují, její financování společnými dlužními úpisy kategoricky odmítají. Přitom sami hlásají, že pokrok v otázce konkurenceschopnosti není možný bez rázné deregulace evropského vnitřního trhu a jeho posilování v oblasti energie, kapitálu a inovací.

O to nesrozumitelnější je jejich odmítání myšlenky společných dlužních úpisů, jestliže i jejich cílem je silný vnitřní trh, harmonizovaný a podporující evropské podnikatele a jejich výzkum a vývoj.

Tichý vítěz Sánchez

Škarohlíd namítne, že snaha Macronova zavést evropské dluhopisy sleduje jen řešení předluženého francouzského státního rozpočtu. Dluhopisy vydávané Unií by byly mnohem méně úročeny.

Ivan Štern

Italská premiérka Meloniová se za Macronovy dluhopisy nepostavila, a přitom je Itálie srovnatelně zadlužená. Příslovečný německo-francouzský motor se zadrhl. Místo něho zabublal motor německo-italský.

O tom, že Macron nebude příliš upřímný, svědčí i skutečnost, že se Francie zařadila mezi země požadující soudní přezkum smlouvy s Mercosurem, a tudíž způsobila posunutí její účinnosti zhruba o dva roky. Co víc může přitom posílit konkurenceschopnost Unie než právě celosvětové rozšiřování zón volného obchodu.

Tichým vítězem sporu v aldonském zámku byl španělský premiér Sánchez. Přítomné přesvědčil, že to vše jsou hladké řečičky, pokud běžní lidé dál nevyjdou s výplatou, mladí nebudou mít kde bydlet a nevstřícnost k přistěhovalcům vyvolá zhroucení trhu práce.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.