Putin se míru bojí, usuzuje rusista Svoboda. NATO oslabené kvůli Grónsku dodává Rusku pocit výhody
Americký prezident Donald Trump oznámil, že zřídí Radu míru, která bude řešit konflikty ve světě, a přizval do ní vládce Kremlu Vladimira Putina. „Ruská reakce byla trochu vlažná. Rusko se nevnímá jako jeden z mnoha partnerů, jako někdo na úrovni Vietnamu, který také dostal pozvání,“ říká v pořadu Osobnost Plus rusista a politolog Svoboda a doplňuje: „Putin vnímá Rusko jako jeden z pólů multipolárního světa. Na rovinu je ochoten jednat s Čínou a USA, ale ne s Maďarskem.“
Samotná struktura rady je velmi netradiční a závisí na osobních preferencích Donalda Trumpa. Už jen pravidla orgánu připomínají spíše soukromou iniciativu než standardní mezinárodní organizaci, tvrdí rusista z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Celá konstituce tohoto orgánu je velmi zvláštní. V chartě, kterou zveřejnil deník The Times of Israel, jsou věci typu – bude se hlasovat, každý má stejný hlas, nicméně Donald Trump potom řekne, jestli to, co se schválilo, je v pořádku nebo ne. Je to takové velmi zvláštní,“ poukazuje.
Pozvánky do rady nebyly náhodné, pokračuje. Trump vybíral účastníky podle osobních sympatií, což se odráží i ve složení orgánu. K členství se zatím přihlásily například Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko.
„Pozvánky byly řízené hlavně osobními preferencemi Donalda Trumpa, protože kromě jiného je tam Viktor Orbán, Javier Milei a podobní lidé, které Donald Trump nějakým způsobem má rád. A vůči Putinovi minimálně chová určitý respekt,“ hodnotí.
Práva velmocí
Ruský prezident nyní sleduje podle Svobody americké kroky kolem Grónska a vnímá je jako potvrzení vlastní legitimity a práva velmocí. I přesto, že válka na Ukrajině je jednoznačně nelegální, Rusko teď pozoruje, jak se Spojené státy coby světová mocnost chovají a porovnává se s nimi.
„Putin říká: Podívejte se, velmoci se chovají takto, my máme právo jít na tu Ukrajinu,“ soudí rusista.
Čtěte také
Rusko prý oceňuje i kroky Donalda Trumpa vůči evropským spojencům. Slabší angažovanost Spojených států v Evropě a konflikty kolem Grónska podle Moskvy oslabují Severoatlantickou alianci a dodávají Rusku pocit výhody. „To, že se Spojené takto Evropy zbavují, je pro ně jako voda na mlýn.“
Moskva se těší z pocitu nadřazenosti a z faktu, že její vojenské a politické ambice jsou vnímány jako významné, i když prakticky nereálné.
„Rusové hodně rádi prostě mluví o tom, že jejich zbraně nemají ekvivalent na světě, že jsou nejlepší, že jsou největší. Kdysi se říkalo, že v Sovětském svazu jsou největší trpaslíci na světě – a Rusové toto milují,“ doplňuje Svoboda.
Putinovy ambice a limity
Ideolog Kremlu Sergej Karaganov pohrozil, že v případě pokračování války na Ukrajině Rusko do jednoho až dvou let smaže Evropou z mapy lidstva. Podle rusisty podobné výroky zapadají do dlouhodobého ruského pocitu výjimečnosti a velikosti. „Vedle té velikosti, která je sama o sobě hodnotou, je tam motiv, že Rusko musí spasit svět,“ vysvětluje.
Čtěte také
Ostatně Putin v posledních letech formuluje své sny pro střední Evropu. „Můžeme se dohadovat, jestli je to spíš sanitární kordon, nebo satelitní země a jestli se to vrátí do sovětského stavu s nějakým moderním nátěrem. Tak to říká on sám,“ připomíná Svoboda.
Putina ale omezují jak jeho věk a schopnosti ruské armády, tak ekonomické problémy země. Podle rusisty je totiž jednodušší řídit zemi během války než v míru.
„Mír by proměnil všechno. Najednou by ruská ekonomika nejela na to, že se cpou peníze do války, ale museli by řešit, co vyrábět. Jinými slovy, Putin místo aby se těšil na mír, tak se míru bojí,“ dodává.
Podle něj nejspíš k mírové smlouvě mezi Ukrajinou a Ruskem nedojde, realističtější je očekávat trvalé příměří. Současně však připouští, že Ukrajina bude chtít mít konkrétní garance, což situaci komplikuje.
Čtěte také
„Rusko se neustále snaží vstoupit do garancí až absurdními návrhy typu, že ono by se na nich mělo podílet taky,“ vysvětluje.
Za nejvíce pravděpodobný považuje scénář, ve kterém se fronta zasekne, protože ani jedna armáda nebude schopna výrazně postupovat. „Ofenzivy postupují, ale každý kilometr, každý centimetr je vykoupen obrovským množstvím obětí, které Rusové posílají – Afričany, Burjaty a já nevím koho všeho. Ale to si nemohou dovolit donekonečna,“ uzavírá.
Čeká nás jaderný armagedon, nebo jde ze strany Kremlu jen o rétoriku? A jak takové výhrůžky vnímají běžní Rusové? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
