Eduard Freisler: Trump řídí Venezuelu. V době katastrofy ale od ní dal ruce pryč
Venezuela prožívá těžké období. Před více než dvěma týdny země zažila rekordně silné zemětřesení. K zemi šly stovky budov včetně dvaceti třicetipatrových domů.
Počet obětí se odhaduje na desítky tisíc, byť socialistická vláda Delcy Rodríguezové stále udává kolem čtyř tisíc mrtvých. Z pohledu na zkázu, zvlášť v přímořském státě La Guaira, je však zjevné, že tato statistika neodpovídá realitě.
Je přitom možné, že Rodríguezová počty záměrně zkresluje, aby na ní neulpěla vina za neschopnost rychle a efektivně spustit záchranné práce. Vláda ve své roli naprosto selhala.
Navíc se objevily případy, kdy gardisté, policisté a vojáci rabovali v rozbitých, opuštěných domech, nebo si od obyčejných lidí, kteří do La Guairy přijeli s lopatami, aby pomohli vyprostit své krajany, brali úplatky za přístup k troskám.
Ale co se dá čekat od režimu, který Venezuele už přes čtvrt století vládne železnou pěstí, aby v mezidobí mezi policejními zátahy, bitím a mučením projevoval vůči lidem lhostejnost? Navíc korupcí rozkradená země nebyla na tragédii tak strašných rozměrů vůbec připravena.
Samostatnou kapitolou je pak Donald Trump. Ten světu opět ukázal, že mu chybí jakýkoli soucit s bolestí a utrpením jiných. Zde jeden z jeho bezostyšných výroků. Cituji: „Mimo zemětřesení jsou lidé šťastní. Tančí v ulicích.“
Jistě, Trump narážel na podle něj radikálně se zlepšující ekonomickou situaci po dopadení diktátora Nicoláse Madura. Podle amerického prezidenta hlavně díky tomu, že Venezuela opět produkuje a prodává ropu a všichni — rozuměj hlavně USA — na tom vydělávají.
Jenže tento výrok padl pouhý den po zemětřesení.
Proč se do Trumpa v této souvislosti navážet? Z jednoduchého důvodu. Po zatčení Madura totiž prohlásil, že Venezuelu teď spravuje on a nikdo jiný. Prohlášení, které s sebou mimo jiné tedy přinášelo zodpovědnost za úděl země, včetně okamžité a robustní pomoci v případě přírodní katastrofy.
Jistě, americké záchranné týmy do země dorazily, stejně jako další mezinárodní expedice (včetně Čechů). Že by se ale ze strany USA dalo mluvit o nějaké mamutí humanitární pomoci, o tom nemůže být ani řeč.
Trump navíc přihlíží tomu, jak je — jeho slovy „úžasná politička“ Delcy Rodríguezová — nekompetentní, a toleruje případy rabování, úplatkářství a zastrašování.
Trump by měl Rodríguezovou a celou její mocenskou kliku jednoduše odvolat, když se kasá, že Venezuelu řídí. Americký prezident to ale s největší pravděpodobností neudělá. Jak opakovaně ukazuje, jde mu především o kšeft a o vytváření iluzí.
Venezuelané dnes opravdu radostí netančí, mnozí z nich se naopak stále snaží holýma rukama vyhrabat své blízké z trosek domů. Jiní už jen doufají, že je alespoň v sutinách najdou a budou je moci důstojně pohřbít.
Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Americe.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
