Karel Barták: EU se snaží sehnat pro Ukrajinu peníze, kde se dá

18. březen 2025

Názory a argumenty

Když Spojené státy lavírují a nikdo neví, k čemu povede jejich pokus nastolit mír mezi Ruskem a Ukrajinou, snaží se Evropa aspoň sehnat peníze pro případ, že by americko-ruské ujednání bylo pro Ukrajinu nestravitelné a boje pokračovaly dál. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to popsala tak, že se jako jedná v mnoha směrech, ale samotný jednací stůl zatím neexistuje, protože neexistuje vůle Ruska k němu zasednout.

Kallasová přišla před několika dny s návrhem, aby se evropské země zavázaly letos poskytnout Ukrajině na obranu dalších 40 miliard eur.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská komise navrhla doplnit chybějící díl migračního paktu

Je to hodně peněz a reakce na to byly různé, od vstřícných po vlažné. V podstatě se dá dnes říct, že čím blíž jsou členské země bojišti, tím ochotněji sáhnou do peněženky pro pomoc Ukrajině. Samozřejmě s výjimkou Maďarska a Slovenska, nad kterými jejich kolegové v EU už zjevně udělali kříž.

Ministři zahraničí tak podle Kallasové na pondělním jednání „pokročili“ a „začali se bavit o detailech“, ale konečné stanovisko nemají.

Některým se nelíbí klíč, podle kterého Kallasová navrhuje vypočítávat národní příspěvky, postavený na hrubém domácím produktu každé země.

Čtěte také

Procházková: V problémech je Ukrajina i Rusko. Putin hraje o čas, než se mu začne hroutit ekonomika

Další by byli radši, kdyby se pomoc organizovala na unijní úrovni, což ovšem nejde kvůli Maďarsku a Slovensku. Kallasová v podstatě dává dohromady další „koalici ochotných“.

Vychází z toho, že loni dostala Ukrajina zbraně a vojenskou pomoc v hodnotě 40 miliard od Evropy a také od Spojených států. Letos by stejnou sumu měla dát dohromady sama Evropa.

Evropa Rusům nevěří

„Rusku nejde zcela věřit, že opravdu chce mír. Budou činit různé požadavky, které jsou vlastně jejich konečnými cíli,“ popsala Kallasová stav jednání, která americký prezident Donald Trump opěvuje jako pokrok a úspěch.

Čtěte také

RADIOžURNáL

S Trumpem teď bude jednat koalice ochotných. Tahouny budou Macron a Starmer, uvedl Pojar. Poslechněte si speciál o summitu v Londýně

V evropských hlavních městech sílí přesvědčení, že si prezident Putin s Trumpem jen tak zahrává a ve skutečnosti vůbec nechce válku ukončit.

Ledaže by se Ukrajinci vzdali všeho, zač bojovali, vedle části území také vlastní armády a zahraniční politiky, atributů nezávislosti, což je po třech letech nesmírných obětí nepřijatelné jak pro ně, tak pro většinu Evropanů.

Z místa se nehnulo ani jednání o osudu 250 miliard eur ruských aktiv zadržených na účtech v evropských bankách. Zatím se podařilo uvolnit ve prospěch Ukrajiny 35 miliard ve formě půjček, garantovaných výnosy z těchto peněz. Pozoruhodné je, že dohody v tomto směru bylo dosaženo na úrovni G7 a že ji Donald Trump dosud nezpochybnil.

Složitější je to ovšem se samotnou jistinou. Zatímco Kallasová, stejně jako její předchůdce Josep Borrell, horují pro konfiskaci celého balíku, a jeho odevzdání Ukrajině na zbrojení a na obnovu země rozbité ruskými nálety, řada členů eurozóny v čele s Francií a Německem však nabádá k opatrnosti.

Opatrnost?

Při zdi se chce držet také prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, podle které by takový krok poškodil důvěru mezinárodních trhů v evropskou měnu.

Světová banka přitom odhaduje škody způsobené Ruskem na ukrajinském území na 450 miliard eur, tedy dvojnásobek sumy zmrazené na účtech belgického finančního ústavu Euroclear.

Rusko se dopouští hrubého porušení mezinárodního práva a nic nebrání tomu, aby tyto peníze byly Ukrajině poskytnuty, tvrdí jedna skupina politiků.