Karel Barták: Evropská komise navrhla doplnit chybějící díl migračního paktu
Evropská komise navrhla členským státům, jak snáz a rychleji vyhošťovat nelegální migranty, kterým bude odepřen nárok na azyl. Jde především o to, aby lidé, kteří nemají žádné legální oprávnění pobývat v EU, nezůstávali na jejím území, ale byli odváženi pryč. Podle Komise dnes čtyři z pěti migrantů, kterým byl nařízený odchod, v Evropě zůstávají.
Nařízení je chybějícím dílem do balíku předpisů tzv. migračního a azylového paktu EU, který vstoupí v platnost na jaře příštího roku. Zároveň jde o nový a daleko tvrdší postoj vůči migraci.
Čtěte také
Právě vyhošťování migrantů se stalo citlivým politickým tématem. V několika západoevropských zemích spáchali násilné trestné činy právě ti, kteří měli podle rozhodnutí soudů či dalších orgánů, území dávno opustit. K návratu ale nebyli nijak donuceni.
Těmito případy úspěšně argumentují krajně pravicové a populistické strany, které staví na odporu proti migraci a na kritice příliš měkké politiky stávajících vlád své programy. Právě těmto voličům byla určena slova rakouského komisaře Magnuse Brunnera, podle kterého „musí mít lidé opět pocit, že to, co se v Evropě děje, máme pod kontrolou“.
„Musíme si udělat doma pořádek. Naše migrační politika nebude udržitelná, pokud ji lidé budou umět zneužívat. Zároveň musíme dál umožňovat získávání azylu těm, kdo ho opravdu potřebují,“ řekl Brunner.
Čtěte také
Předložený návrh zavádí jednotný „evropský příkaz k návratu“, který budou vydávat vlády členských zemí. Už to samo o sobě bude pokrok, protože zatím existuje 27 různých procedur.
Vlády si budou vyměňovat informace o vyhoštěných osobách – jakmile zajistí migranta, který byl předmětem vyhoštění v jiné členské zemi, automaticky toto rozhodnutí vykonají, aniž by zahajovaly nové řízení. „Příkaz opustit jednu zemi EU musí znamenat příkaz opustit celou Unii,“ popsala konečný efekt této spolupráce místopředsedkyně komise Henna Virkunnenová.
Detenční zařízení
Nečekaně explicitně se navržený text dotýká nejspornějšího aspektu návratové politiky, a to odvážení migrantů do sběrných zařízení ve třetích zemích.
Čtěte také
Nejenže tuto praxi výslovně umožňuje, ale vytváří pro ni i právní rámec – detenční centra mohou vznikat na základě dohody uzavřené mezi EU nebo jejími členy a třetích zemí, po níž se požaduje, aby dodržovala mezinárodní normy a lidská práva.
Do sběrných míst ve třetích zemích nemá být možné vozit rodiny s dětmi a děti bez doprovodu.
Dosavadní zkušenosti s těmito pokusy jsou žalostné. Italské vládě se nedaří překonat odpor nezávislých soudů, takže detenční centra vybudovaná v Albánii zejí prázdnotou. Na rozdíl od Itálie však Komise koncipuje tato místa až pro vyhoštěné migranty, nikoli pro žadatele o azyl.
Kolem návrhu zavládlo na plénu Evropského parlamentu značné napětí. Socialistická frakce považuje odvážení lidí do věznic v zahraničí za neslučitelné s „účinným, udržitelným a důstojným“ přístupem k nelegální migraci.
Další osud návrhu závisí právě na postoji europarlamentu a vlád členských států.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
