Jiří Pehe: Nelegální migrace do Evropy klesá, populistické strany ztrácejí téma
Podle evropské pohraniční agentury Frontex klesla v minulém roce nelegální migrace do Evropské unie ve srovnání s předešlým rokem o 38 procent. Do Unie se nelegálně dostalo 239 tisíc lidí, přičemž největší pokles Frontex hlásí na migračních trasách přes západní Balkán a centrální Středomoří. Vzrostl naopak počet migrantů přicházejících ze západní Afriky přes Kanárské ostrovy a hranice Ukrajiny a Běloruska.
Tento relativně prudký pokles počtu nelegálních migrantů nepochybně souvisí s tím, že se Unii po dlouhých debatách, které začaly po velké migrační vlně v roce 2015, postupně dařilo posilovat ochranu jižních hranic EU a také motivovat některé země mimo ni, jako je Turecko, aby s nelegální migrací přes svá území směrem do Evropy lépe bojovaly.
Čtěte také
K prudkému poklesu nelegální migrace nejspíš přispěl i evropský migrační pakt, který byl přijat vloni v létě.
Populistické a nacionalistické strany napříč Evropou na něj sice útočí jako na paskvil, který může vést za určitých okolností k přerozdělování nelegálních migrantů mezi členskými státy EU, ale skutečností je, že pakt činí EU v oblasti boje s nelegální migrací více akceschopnou. Zejména v boji s pašeráckými gangy.
Konečně jasný signál
Migrační pakt je důležitý i v symbolické rovině, protože vysílá jasný signál, že EU po období přešlapování chce s nelegální migrací bojovat. Brusel také intenzivně hledá cesty k uzavření readmisních dohod s některými státy v Africe.
Čtěte také
Spojíme-li to se skutečností, že v řadě evropských zemí klesla podpora pro přijímání dalších migrantů, lidé zvažující migraci si zřejmě pokusy o nelegální cestu do Evropy lépe rozmýšlejí.
Řada evropských zemí přitom zároveň otevírá dveře legálním migrantům, protože je potřebují jejich ekonomiky. Dokonce i Maďarsko, které neblaze proslulo budováním plotu na svých hranicích se Srbskem a silnou antiimigrační rétorikou, láká na svůj pracovní trh desetitisíce legálních přistěhovalců.
Nenaplnila se ani varování, že země střední Evropy nebudou schopné absorbovat statisíce ukrajinských uprchlíků. Ačkoliv okolo nich populisté a krajní pravice vytvářeli atmosféru strachu s tím, že jejich příliv povede ke zvýšené kriminalitě, a že na ně budou obyvatelé středoevropských zemí ekonomicky doplácet, nic takového se nestalo.
Čtěte také
Kupříkladu v České republice podle posledních údajů našla práci většina ukrajinských uprchlíků a jejich ekonomický přínos už nyní dalece převažuje nad náklady státu na ně. Nepotvrdila se ani varování o prudkém nárůstu kriminality. Totéž platí o dalších zemích střední Evropy.
Česká republika navíc také není cílovou zemí migrantů, kteří se do Evropy dostali nelegálně. O azyl jich u nás požádalo jen něco přes tisíc.
Minela pro populisty
Ještě před rokem se přitom zdálo, že migrace se stane jedním z hlavních témat volební kampaně před volbami do Sněmovny v tomto roce. Dvě opoziční strany – hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie – sice dál brojí proti evropskému migračnímu paktu coby údajnému nebezpečí i pro naše občany, ale skutečností je, že stále více míří mimo terč.
Jak už bylo řečeno, migrační pakt, jakkoliv má své nedostatky, EU v boji s nelegální migrací pomohl. Místo volání po jeho zrušení nebo strašení masovou nelegální migrací si naše opoziční strany budou nejspíš muset začít hledat jiné mobilizační téma.
Ty vládní by naopak měly v čase, který zbývá do voleb, hledat cesty, jak vzpružnit legální migraci, protože pracovní trh v České republice nadále potřebuje – i navzdory migraci z Ukrajiny – možná až statisíce nových pracovníků.
V současné měnící se atmosféře, kdy strašák nelegální migrace slábne, by vláda mohla najít ke vzpružení legální migrace odvahu, aniž by se musela bát, že toho opozice proti ní využije před volbami.
Autor působí na New York University Prague.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.