Evropa hledá svou Albánii, zemi, která by souhlasila s budováním táborů pro migranty, říká novinář

Do středisek v Albánii by Itálie mohla umístit měsíčně až 3000 migrantů. Jak výrazně jí to může ulevit v boji proti nelegální migraci?

Pokud by to fungovalo tak, jak si politici malují, tak by to mohla být významná změna. Mohlo by to odradit od plavby do Itálie ty žadatele o azyl, kteří neprchají před válkou, ale jsou to ekonomičtí migranti z Bangladéše, z Pákistánu, z Tuniska, Alžírska a podobně. A těch je dnes většina.

Věděli by, že budou umístěni v hlídaném táboře v Albánii a nebudou mít naději, že se ihned přesunou někam do Německa nebo Švédska. 

Čtěte také

Itálii chybí stovky tisíc pracovníků, populace stárne a lidé emigrují. Proto se otevírá se migrantům

A za druhé, hlavní problém Evropské unie s migrací je v neschopnosti vyhošťovat lidi, kteří nemají nárok, ale pak nadále zůstávají v Evropě proti pravidlům. Pokud by byli umístěni v záchytných táborech v Albánii, tak by jejich vyhoštění bylo snazší, rychlejší a nemohli by se rozptýlit volně po Schengenu.

I když je italská premiérka Giorgia Meloniová zastáncem ostrého přístupu vůči nelegální migraci, chce výrazně posílit i tu legální. Jak to zatím funguje?

Itálie významně zvýšila počet legálních migrantů, kteří do země přicházejí na volná pracovní místa tam, kde to italská ekonomika potřebuje. Itálie má už minimálně 20 let jednu z nejnižších měr porodnosti na světě, takže ubývající pracovní síla je velkým problémem.

Giorgia Meloniová, a to se v Česku málo připomíná, na jednu stranu výrazně navýšila kvóty pro legální migranty. Tímto způsobem se snaží omezit migraci nelegální. Když se podíváme na čísla oproti loňskému roku, tak to funguje.

Tak to bývá –  jenže když se jedna trasa utěsní, obvykle se nelegální migrace přesune jinam. Takže vyhlašovat vítězství by bylo předčasné.

Albánii by možná rádo využilo více evropských zemí. Tirana podle premiéra Ediho Ramy odmítla řadu žádostí z unijních států na umístění migrantů. Proč chce mít exkluzivní dohodu jen s Římem?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Migrace je lakmusový papírek české společnosti,‘ říká expertka. Dvě třetiny Ukrajinců tady chtějí zůstat

Italsko–albánské vztahy byly v minulosti komplikované, ale v některých obdobích taky velmi těsné. Albánie se po pádu komunismu propadla do chaosu. Přestal tam fungovat stát a desítky tisíc lidí prchaly, mnozí z nich právě do Itálie. Dostalo se jim tam velmi velkorysé pomoci. Takže to Edi Rama, albánský premiér, zdůvodnil splacením dluhu.

Velká většina států Unie je dnes pro to, aby se tento model zopakoval, aby se nalezla „jiná Albánie“ někde na severu Afriky a aby se dohoda o vybudování záchytných center stala i na úrovni Evropské unie.

Španělsko a Francie nesouhlasí

Skupina několika evropských států včetně Česka v létě vyzvala k úpravě vztahů se Sýrií, aby bylo možné vracet tam příchozí migranty. Nakolik je realistické, že se upraví vztahy s režimem Bašára Asada?

Směřuje to k tomu. Státy jako Dánsko, Itálie, Česká republika k tomu vyzývají.

Je fakt, že Bašár Asad přežil velmi krutou občanskou válku v Sýrii, dnes zemi pevně ovládá. A my můžeme stát v naší morální póze a myslet si, že jsme ti poslední spravedliví, nebo přijmout realitu. A realitou je, že v Sýrii vládne Bašár Asad.

Ursula von der Leyenová vyzdvihla italský způsob s tím, že by se ostatní evropské země mohly inspirovat. Chce tím obrat o migrační téma frakce, jako jsou Patrioti pro Evropu nebo Evropa suverénních národů? Nebo je to její standardní postup?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Pakt byl nepochybně úspěch.‘ Von der Leyenová slíbila pevný a férový postoj k migraci

Napříč Evropou už mnoho let sledujeme obrat k jasnému přitvrzení azylové a migrační politiky u stran v politickém středu, napravo od středu i u některých sociálnědemokratických stran.

Ursula von der Leyenová se během celého svého mandátu netají tím, že zastává podobný názor. A model Itálie–Albánie rétoricky podporuje už mnoho měsíců. Evropská komise v zákulisí s pověřením členských států se snaží najít tu třetí zemi, tu evropskou Albánii.

Některé evropské státy ale s tímto řešením nesouhlasí a jsou zásadně proti. O které jde?

Je to hlavně Španělsko, které zastává malinko jiný přístup. Španělsko se samo v roce 2006 potýkalo s masovou migrační vlnou na Kanárské ostrovy a vyřešilo ji dvoustrannými dohodami se státy jako Mauretánie a Senegal, kterým poskytlo velikou rozvojovou pomoc výměnou za to, že utěsní svoje hranice a znemožní migraci přes moře na Kanárské ostrovy.

Stejně tak francouzští diplomaté říkají, že si nejsou jistí, jestli je externalizace migrace a budování táborů mimo území Evropské unie v souladu s francouzskou ústavou, že je to potřeba vyjasnit.