Martin Fendrych: Aby Evropská unie přežila, musí se víc integrovat. Vyplývá to z nové strategie připravenosti

Déle než tři roky po začátku války na Ukrajině, 26. března, dokument představila místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatuová. Jeho smysl je jasný, chránit občany unie. Zároveň má lidi v evropských zemích vyburcovat, mobilizovat.

Čtěte také

Karel Barták: Evropa nemá na vybranou a musí zbrojit

Nevýhodou strategie je její šíře, týká se všeho možného. Služeb, které poskytují nemocnice, školy, doprava a telekomunikace. Zásob nejrůznějších materiálů. Jeden z bodů žádá „zlepšit přizpůsobení klimatu a dostupnost kritických přírodních zdrojů jako je voda“. Dodám jen, strategie to říká v době úprku od Green Dealu.

Týká se nejen institucí a firem, ale taky obyvatel. Čteme v ní „povzbuďte veřejnost, aby přijala praktická opatření, jako je udržování základních zásob na dobu minimálně 72 hodin v případě nouze“. Do školních osnov se mají zařadit „lekce připravenosti“ a státy jsou vyzývány, aby zavedly symbolický Den připravenosti EU.

Svět se změnil

Z dokumentu vyplývá, co Evropské unii chybí v době války a velkého nepřítele, ale i v době pandemií, jako byla ta covidová a v době klimatických změn. Chybí větší integrace.

Čtěte také

Jan Vávra: NATO, nebo evropská armáda?

Strategie požaduje, aby vzniklo společné krizové centrum EU, které by zlepšilo spolupráci unijních struktur. Logicky, mělo by to stát na prvním místě, je žádána civilně-vojenská spolupráce. Mají probíhat „pravidelná celoevropská cvičení připravenosti, spojující ozbrojené síly, civilní ochranu, policii, bezpečnost, zdravotnické pracovníky a hasiče“.

Mezi rizika Komise řadí kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, ale taky geopolitické krize. Do ozbrojených konfliktů řadí útok na členský stát. Mînzatuová chce, aby Evropané „změnili svůj přístup“. Chce, abychom se probudili a uvědomili si, že se svět změnil.

Martin Fendrych|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Strategii připravenosti předcházela tzv. Niinistöova zpráva. Bývalý finský prezident Sauli Niinistö pro Komisi sepsal raport o připravenosti EU na válku a civilní obranu. I Niinistö mluví o nutnosti větší integrace, volá po „plnohodnotné službě zpravodajské spolupráce na celounijní úrovni“. Ta by měla sdílet tajné informace a pomáhat odrazit hrozby, sabotéry a zahraniční agenty působící v hlavních unijních městech.

Niinistö navrhl, aby sedmadvacítka přijala Zákon o připravenosti EU, který by stanovil principy, standardy a cíle spolupráce unijních států. Plánů má Komise dost, teď je ještě uskutečnit. Štěstí, jak víme všichni, přeje připraveným.

Autor je spolupracovník deníku Forum 24