Ukrajinci ví, kde má Rusko sklady, a zasáhnou je na 1000 kilometrů, hodnotí Šedivý útok u Toropecu
Ruské úřady ve středu evakuovaly část města Toropec u hranice s Běloruskem, a to po útocích ukrajinských dronů, které patrně zasáhly tamní velký muniční sklad. „Pro Rusy je největší problém, že Ukrajinci jsou za prvé schopní detekovat, kde jsou jejich citlivá místa, a za druhé jsou schopni je napadnout,“ komentuje útok pro Český rozhlas Plus Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik Vysoké školy CEVRO Institutu a někdejší náčelník generálního štábu Armády České republiky.
Pokud skutečně šlo o muniční sklad u města Toropec, o jak velké poškození ruské výzbroje se může jednat? Jak důležitý sklad to byl?
Podle předběžných informací byl poměrně velký. Nebyla tam uskladněná jen běžná munice. Pravděpodobně tam byla také raketová technika. To znamená rakety, mluví se o Iskanderech a Točkách.
Pokud by to skutečně bylo takto, pak by Rusové přišli o poměrně velké množství velmi cenných zbraní, které tam skladovali.
Čtěte také
Je to už v rovině spekulací, ale bylo by možné mluvit o tom, že Rusové musí po tomto útoku měnit svou strategii ve válečném tažení na Ukrajině?
Ne, to si nemyslím. Takový význam to zase nemělo. Samozřejmě je to citelné, ale že by kvůli tomu Rusové měnili svůj přístup k agresi na Ukrajině, to si nemyslím.
Ano, přispěje to k tomu, že se dílčím způsobem omezí jejich schopnosti odpalovat rakety, především Iskandery, kterými střílí na vzdálenost kolem 500 kilometrů. Ale jinak si myslím, že jsou Rusové schopní se s tím vypořádat.
Něco jiného ale je, že Ukrajinci jsou za prvé schopní detekovat, kde jsou citlivá místa Rusů, a za druhé jsou schopni je napadnout. To si myslím, že je pro Rusy největší problém.
Takže o čem svědčí z pohledu ukrajinských sil tento zásah muničního skladu v Torobci?
Svědčí to o tom, že mají přehled, co se děje na ruském území. Tedy že vůbec tyto informace získávají. A že pro Rusy není možné jednoduše manévrovat na svém území, případně vytvářet takové sklady a zařízení beztrestně.
Čtěte také
Dosah, který teď Ukrajinci mají, je přes tisíc kilometrů. Sice žádají o rakety jako HIMARS, které mají zásah kolem 350 kilometrů, ale sami jsou schopní odpalovat upravené zařízení na vzdálenost tisíc kilometrů. To je pro Rusy silné varování.
Za druhé teď Ukrajinci velmi přesně ví, kde taková zařízení jsou. Že jsou přesně zasažena na tak velkou vzdálenost, je poměrně unikátní.
Rusové se Kursku nevzdají
Aktuální zpráva ve středu odpoledne zní, že ruská protiofenziva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na Západě Ruska byla zastavena. Tvrdí to mluvčí ukrajinského velitelství. Jak tuto zprávu hodnotíte?
Já jsem k tomu velmi skeptický. Myslím, že to jsou spíš, které nejsou úplně přesné. Ofenziva má vždycky nějaké fáze – nejdřív kulminující, potom odpočinkovou a přípravu k další aktivitě.
Já nevěřím, že by Rusové vzdali dobývání zpět Kurské oblasti. Pokud by ovšem nepřistoupili na to, že budou v kurské kapse uměle zadržovat poměrně velkou část kvalitních ukrajinských vojsk. To je také určitá varianta.
Ale mám za to, že Rusové budou dělat všechno pro to, aby v maximální míře izolovali vojska, která Ukrajinci poslali na území Ruska v Kurské oblasti. A tam je buď zlikvidovali, nebo vytlačili zpět na ukrajinské území. Ale vždycky tam bude zcela určitě záměr, a to je z velké části zdecimovat.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
