Každý pár má právo na potomka. Úspěch v léčbě neplodnosti spočívá v dodržování přírodních zákonů, říká bioložka Komrsková

„Objevili jsme protein, molekulu 46, která je u zdravých spermií skryta uvnitř hlavičky a u nemocných je na povrchu. A přišli jsme na technologii, jak poškozené spermie diagnostikovat a oddělit,“ vysvětluje Komrsková.

„Nádherné na tom z pohledu biologa je to, že respektujeme zákony přírody, protože spermie, které separujeme jako zdravé, jsou spermie, které by měly mnohem větší šanci v přirozeném oplození.“

Neplodnost je nemoc, na léčbu má právo každý

Metoda by tedy mohla zvýšit účinnost celého procesu umělého oplodňování a přinést vědecký průlom do problematiky neplodnosti. Ta se historicky zkoumala hlavně u žen, z dnešních výzkumů ale vyplývá, že je to velmi komplexní párový problém.

Čtěte také

Vědci vytvořili atlas microRNA. Chtějí tak přispět k léčbě neplodnosti

„Neplodnost je nemoc a každý pár má právo na to mít potomka. Asistovaná reprodukce je tudíž způsob léčby problému,“ konstatuje reprodukční bioložka a dodává, že příčiny neplodnosti stále nedokážeme určit přesně.

„Bylo by na Nobelovu cenu, kdyby to někdo uměl jasně definovat. Faktorů je mnoho. Je to životní styl, odkládání rodičovství i způsob, jakým si vybíráme partnera,“ vyjmenovává některé z příčin.

Naši volbu totiž místo biologicky podmíněných faktorů zpravidla ovlivňuje spíše vzhled nebo sociální status. Tím se snižuje například imunologická kompatibilita nebo genetická diverzita partnerů.

Neodkládat rodičovství

Jedním z výsledků výzkumu nové technologie by měl být i test, kterým by si muž mohl stav svých spermií kontrolovat v klidu doma.

„Reprodukční zdraví fluktuuje, mění se v čase. Reaguje na zdravotní stav muže, stresové situace a další aspekty, kterými muž prochází. Je dobré to vnímat, monitorovat, a kdyby stav přetrvával, navštívit odborníky,“ popisuje Komrsková.

„S týmem teď na testu usilovně pracujeme a doufám, že bude co nejdříve. Ale nemůžu říci, jestli se jedná o měsíce, nebo horizont roků, protože všechno podléhá regulatorní zátěži.“

Čtěte také

iROZHLAS

Lékař: V Česku přibývá párů, které nemohou mít děti. Lidé zapomínají, že reprodukční orgány stárnou

Párům, které z jakéhokoliv důvodu rodinu zatím založit nechtějí, doporučuje zamražení vajíček a spermií známé taky jako social freezing nebo odkládání rodičovství. Zároveň ale upozorňuje, že stejně jako klesá kvalita reprodukčních buněk při stárnutí člověka, degradují postupně i zamražená vajíčka a spermie.

„Když chceme generalizovat, tak je zbytečné odkládat reprodukci na později, když je možnost – tedy když je partner, chuť a připravenost,“ shrnuje Komrsková. „Z biologického pohledu je ideální věk pro reprodukci mezi 18. a 20. rokem života. Záleží samozřejmě, jestli jsme připravení i psychicky. Nicméně čím dříve, tím lépe.“

Kvalita vajíček totiž zásadně klesá od 35. roku ženy. Se stárnutím se postupně snižuje i kvalita spermií a věk se stává překážkou v procesu přirozeného početí i umělého oplodnění.

Přínos pro ohrožené druhy

Kromě lidského zdraví mohou být poznatky z výzkumu použity i pro rozmnožování zvířat.

„Technologie je využitelná i pro plemenitbu hospodářských zvířat a u ohrožených druhů. Tam je velmi limitovaný genetický profil a kvalita jejich reprodukce je špatná,“ přibližuje Komrsková. „Jakákoliv technologie, která pomůže zkvalitnit proces umělého oplození ohrožených druhů, je zásadním přínosem.“

Co všechno ovlivňuje reprodukční schopnost člověka? Proč je reprodukce energeticky nejnáročnější proces v lidském těle? A které konzervativní instinkty by lidé při hledání partnera neměli potlačovat? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská.