Chtělo by to vrátit superhrubou mzdu, a to politici neudělají, myslí si ekonom Matějka

29. listopad 2023

Hlavně proti konsolidačnímu balíčku protestovali v pondělí odboráři. Stejné kroky naopak ratingová agentura Moody's zhodnotila pozitivně. „Moody's vlastně měří, jaká je pravděpodobnost, že zkrachujete nebo že splatíme dluhy,“ vysvětluje ekonom Filip Matějka z institutu CERGE-EI. „Když si půjčíte na byt, splácet musíte, jinak o něj přijdete. Když si půjčí stát, vlastně se nic nestane,“ dodává s tím, že Česku by se ale rozhodně zkrachovat nevyplatilo.

Pokud pak mám hodnotit pondělní protesty tvrdí, že to vláda neuchopila zrovna dobře.

Čtěte také

„Protože konsolidační balíček rozdělila na strašně moc témat – na důchody, učitele apod. – a málo zdůrazňovala, že to je ten náš společný problém. Pak se ale ozve každá z těch skupin, že zrovna oni chtějí dostat víc.“

Podle ekonoma Matějky by v tomto případě měl „nastoupit“ lídr, který by měl zdůrazňovat záměr pro celou společnost, resp. to společné.

„Protože když všichni půjdeme za tím společným, budeme na tom líp všichni. Problém je, když se ta diskuse rozplizne a pak vidíme dalších 50 skupin, které se perou o to své. Někdy to jsou různí průmyslníci, kteří chtějí všechny možné podpory, pak je to někdo další a pak nezbývá než se také ozvat.“

Dluh máme menší než ostatní

Pokud má hodnotit hospodaření státu v posledních letech, tvrdí, že by to samozřejmě mohlo být lepší.

Čtěte také

„Není to ideální, ale zas nějaké neštěstí to také není. S deficitem, tedy tím, co si každý rok znovu půjčujeme, jsme na průměru Evropy. Minulé dva roky jsme na tom byli špatně, Evropa v průměru také, letos se to trošku zlepšuje, celkový dluh máme menší než většina zemí. To není tak špatné. Samozřejmě, kdyby to dělal nějaký expert, udělal by i rozpočet jistě trochu líp.“

„Myslím, že lidé ocení, když se zdůrazní ,to společné‘. Celý problém s naším dluhem začal tak, že se vláda nedívala na ty největší položky. Když se před dvěma lety zrušila superhrubá mzda, stálo to 100 miliard korun. A pokud je naším největším cílem snížit dluh, resp. zadlužování, tak je asi správné říct: ,Mysleli jsme, že toto je dobrý směr, ale teď je naše téma dluh, pojďme to vrátit zpátky‘.“

Čtěte také

„A když se to vrátí trochu zpátky, tak je pak na řadě nastolit směr, podle kterého se musíme podělit o úspory. Problém nastává, když se řekne, že některých skupin se to nesmí dotknout vůbec a jiné to musí dohnat,“ uvažuje ekonom v Osobnosti Plus.

Matějka následně přiznává, že návrat superhrubé mzdy reálné není.

„Už to teď není možné, protože je v tom nainvestováno mnoho politického kapitálu. Ale byla by to ta správná cesta – možná by nebylo potřeba to vracet celé, třeba jen třetinu nebo polovinu, pak trošku zvýšit daně živnostníkům a tím celé hospodaření narovnat.“

„Zatímco když se vybírá mnoho různých opatření hodně cíleně – a cílená doporučení mají často i odborníci v NERVu –, tak to podle mne není nejlepší cesta. Protože hodně cílená opatření naopak vedou k tomu, že se zas omezuje ,to společné‘.“

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.