Petr Holub: Skvělý rozpočet na rok 2024. Nebo ekvilibristika s čísly?

27. říjen 2023

Česko bude mít v roce 2024 standardní rozpočet. Přitom se počítá s útratou něco přes dva biliony korun a se schodkem 252 miliard. Nejdůležitější krok ke splnění toho cíle učinila ve středu sněmovna, když v pozdních nočních hodinách většinou vládních poslanců právě tato dvě čísla odhlasovala. Napříště se na nich už nebude nic měnit.

Od veřejnosti se teď čeká, že výkonu státních úředníků, ministrů a vládních poslanců zatleská, protože odvedli svou práci a po čtyřech letech připravili rozpočet, při kterém se snižují výdaje, a de facto poprvé zastavuje rozhazování, které přivedlo státní finance na pokraj katastrofy.

Čtěte také

Popravdě řečeno, odpovědným úředníkům a ministrům bude nejspíš jedno, pokud jim mohutný potlesk odměnou nebude. Nutno také připustit, že se i přes blahovolné komentáře expertů přece jen objevily kritiky, které je nutno vzít vážně, i když se ozývají hlavně z opoziční lavic.

Především výtky exministryně Aleny Schillerové, které míří na jakousi ekvilibristiku s čísly, která obraz státního rozpočtu Česka lakuje na růžovo. Nejnápadnější je opatření, které snížilo investice ministerstva dopravy a tím i výdaje rozpočtu o 18 miliard, stejnou částku však získá mimorozpočtový dopravní fond půjčkou od Evropské investiční banky. Je to jednoduchý trik, s jehož kritikou nezbývá než souhlasit.

Státní dluh poroste

Za vážnější prohřešek vládního marketingu je možné označit zprávy o tom, že schodek veřejných financí dosahuje 2,2 procenta HDP, zřetelně tedy klesl po úroveň tří procent, kterou Evropská unie nařizuje členským státům v maastrichtských kritériích.

Čtěte také

Jako kdybychom už dluhové nebezpečí překonali. Tady ovšem opozice upozorňuje, že v této situaci ještě zdaleka nejsme, a za pravdu jí musí dát každý, kdo si vypočte, že právě schválených 252 miliard schodku státního rozpočtu naopak kritérium tří procent zřetelně přesahuje.

Nejde o to, že se ministerstvo financí snaží obelhat občany. Ke svému nadějnému výsledku došlo, když ke schodku státního rozpočtu přičetlo očekávané výsledky rozpočtů obcí, krajů a zdravotních pojišťoven, které by měly vyjít v černých číslech. Navíc použilo jinou metodiku, která umožňuje k rozpočtu na rok 2024 přičíst část příjmů z roku 2025. Přes všechna kouzla s čísly ovšem není sporu, že na pokrytí schodku si bude muset vláda půjčit 252 miliard.

Petr Holub

Dalo by se tedy shrnout, že opoziční poslankyně má pravdu. Vzbuzovat dojem, že veřejné finance jsou za vodou, může u vládních politiků i zájmových skupin vzbudit dojem, že opět mohou bez starostí utrácet. Ovšem k takovému cíli má Česká republika pořád daleko.

Dokonce by se dalo upozornit, že ze strukturálního schodku, který vznikl v roce 2021 za časů covidu, se vládním finančníkům podařilo škrtnout teprve třetinu. V důsledku poroste státní dluh, i když všechny rozpočtové plány vyjdou.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.