Jako Češi bychom se v zahraničí měli prezentovat hlavně skrze kulturu. Jsme v ní skvělí, říká ředitelka Českých center

Podle jejích slov je česká kultura zásadním pilířem našeho dobrého jména a zároveň jednou z prvních věcí, se kterou si nás v zahraničí asociují. To, jakou představu o Češích mají, se pak v každé zemi výrazně liší.

Čtěte také

Za deset let v Česku jsem se naučil správně pít pivo a rozumět českému humoru. Je jiný než ten italský, směje se Francesco Kinský dal Borgo

Například v jihovýchodní Asii se bude otevírat České centrum, ve kterém se budou snažit představit nejen naši kulturu, hlavní město a architekturu – věci, o kterých už mnozí vědí –, ale také to, že má naše země co nabídnout i například v oblasti designu nebo obecně umělecké produkce.

Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí a jejich financování je tedy řešeno skrze ministerstvo. Pánek Jurková tvrdí, že by se našlo mnoho dobrých důvodů, proč České centrum otevřít v téměř každém větším městě, ale proč tomu tak není, je hlavně otázkou financí.

Přestože je jedno z hlavních poslání Českých center šířit českou kulturu a povědomí o našem státu, jsou také součástí naší zahraniční politiky. Obecně tedy platí, že se jich nejvíce otevírá v Evropě. Dnes ale také vzrůstá potřeba jejich zakládání v asijských zemích.

Diplomacie nepatří za zavřené dveře

„Diplomacie se minimálně od nějakých 60. let minulého století už nemůže odehrávat jenom za zavřenými dveřmi. A Česká centra a kulturní instituce jako takové jsou tady od toho, aby rozvíjela komunikaci s veřejností,“ popisuje.

Dobrým příkladem je například Ukrajina, kde prezident Zelenskyj otevřeně a cíleně komunikuje s různými zeměmi. V roce 2019 také vznikl ukrajinský kulturní institut, který je podle Pánek Jurkové dobře vedený a jeho síť se pomalu ale jistě rozšiřuje.

Čtěte také

V kulturní diplomacii by nám prospěla společenská diskuse i ambicióznější politické vedení, myslí si bývalá šéfka Českého centra v Bruselu

„Ta síť ještě není velká, ale i tak jsou informační aktivity k zahraniční veřejnosti velmi pěkně vedené, sofistikované, moderní, a to i na sociálních sítích,“ komentuje.

Minulý rok Pánek Jurková v pořadu Hovory uvedla, že by nám prospěla společenská diskuse i ambicióznější politické vedení. Velké minus v současné době vidí v tom, že nemáme ucelený pohled na to, jakou roli by veřejná diplomacie měla v české zahraniční politice mít. Zároveň podle ní chybí i rozpočtové zakotvení a jasné vymezení v dokumentech, které jsou k problematice k dispozici.

Češi jsou podezřívaví k novým tématům

„Je celá řada důvodů, které s tím souvisí. Jeden z nich je, že my Češi jsme obecně trochu podezřívaví k abstraktním tématům, nedej bože k tématům, která nějak souvisí s národní hrdostí,“ popisuje.

Další důvod, proč jasné vymezení chybí, může být schovaný i v tom, jak vznikala v 90. letech česká kulturní diplomacie. Na rozdíl třeba od anglosaského prostoru, kde se jedná o systematicky vedenou věc, je to u nás ponecháno plynout trochu samovolně.

Čtěte také

Meda Mládková byla buldozer, ale „jela“ tím správným směrem, myslí si historik umění

Mezi naše prioritní témata by podle ní měla patřit česká kultura, protože je to statisticky jedna z hlavních pozitivních asociací v zahraničí. „Jsme v tom prostě skvělí,“ říká.

V nově vznikající strategii Českých center Pánek Jurková uvádí, že bychom se jako česká společnost měli opřít o dvě nohy. První je hodnotová a transformační, na které můžeme demonstrovat, jakými proměnami česká společnost prošla a v čem je důležitá česká tradice.

Druhá je umělecká, která ale nemusí být jen o skladatelích a malířích, ale třeba i o současném umění. České centrum například zpracovalo výstavu českých videoher, která běží po celém světě.

Proč je Pánek Jurková hrdá na to, že je Češka? Jak se měnil pohled na kulturní diplomacii po sametové revoluci až po současnost? A jaký je vliv technologií na Česká centra? Poslechněte si v pořadu Osobnost Plus. Moderuje Michael Rozsypal.