Česká centra jsou nezbytně nutná, jinak ve světě česká kultura nemá šanci
To sice Monika Koblerová, host Telefonotéky, pověřená generální ředitelka Českých center, neřekla, ale z rozhovoru to vyplynulo.
Jsou všude po Evropě a také v USA, Japonsku a Jižní Koreji. A většinou pracují velmi dobře. "V Soulu máme doslova jednoho a půl člověka, a přesto se tam začínáme prosazovat, vždycky to záleží na konkrétním pracovníkovi," říká mj. Monika Koblerová.
Sama má dlouholeté zkušenosti jako ředitelka Českého centra v New Yorku. Městě se snad největší koncentrací kultury - a špičkové kultury - na světě. "Jediná šance byla proniknout do tamních sálů, kam jsou lidi zvyklí chodit a kde na vás přijdou, protože dramaturgii toho místa věří."
Monice Koblerové se to dařilo, pořádala pravidelné streetparty k výročí založení Československa, uspořádala prestižní módní přehlídku, kde se objevila tehdy i čerstvá Miss World Taťána Kuchařová. Představili Zlín a s ním i Baťu. "A taky dorazila bývalá manželka prezidenta Trumpa Ivanka, zlínská rodačka. A pomohla i finančním darem."

Jak fungují Česká centra, kdo má šanci vyjet na jejich akce do světa? Jaká je spolupráce s ostatními centry zemí EU? A jaké jsou naše šance v USA? O tom všem a řadě dalších témat jsme mluvili s Monikou Koblerovou, výraznou osobností Českých center. A také zakladatelkou charitativní organizace na podporu nemocných rakovinou prsu.
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Miloš Doležal: Čurda ze Staré Hlíny – příběh parašutisty. Jedna zrada, stovky českých životů
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.