Bérová: Tlak na úspory v digitalizaci vede do slepých uliček, které jsou ve výsledku dražší
Vláda rozhodla nepokračovat ve vývoji digitalizovaných systémů stavebního řízení spuštěných v červenci. Tento krok opět poukazuje na dlouhodobé problémy s prosazováním digitalizace veřejné správy v Česku. V jakém je stavu? „To se úplně slušně říct nedá. Tak přesně tam si myslím, že je,“ konstatuje bývalá ministryně informatiky a podnikatelka Dana Bérová.
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Dana Bérová
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík
E-government má zajistit efektivnější fungování veřejné správy díky využití informačních systémů, které úředníkům zjednoduší práci a přinesou úspory. Státu se ale digitalizace na rozdíl od soukromé sféry nedaří.
„Hrůzostrašné je, že se informatizace řídí zákony, které jsme přijali před 20 lety. To byly zákon o informačních systémech veřejné správy a telekomunikační zákon jako ten stavební kámen. Ale po Ivanu Langerovi a Zdeňku Zajíčkovi (oba ODS) už nebyl žádný politik, který by si to vzal jako své politické téma,“ diví se ministryně z let 2005 a 2006.
Podle Bérové sice existuje řada jednotlivých systémů, které jsou docela dobře fungující, vždy se prý ale jedná o ostrůvek pozitivní deviace.
Čtěte také
„Za nás se ty věci posunovaly z jednoduchého důvodu. My jsme měli sílu to zkoordinovat. Nikdo nemohl utratit jakékoliv peníze na jakýkoli informatický projekt, aniž bychom mu to schválili,“ uvádí s tím, že digitalizaci může protlačit jen ten, kdo je silný a má pod sebou rozpočet, jak dokládají příklady z Evropy.
Bérová podotýká, že řada velkých projektů stojí spoustu peněz, otázkou ale je, zda to nestojí za dobrý výsledek. Zadavatelé jsou dnes totiž pod velkým tlakem, hlavním parametrem je totiž cena.
„Protikorupční hon tu způsobil naprosto patovou situaci. Když jsme stavěli Portál veřejné správy, tak jsme se scházeli se všemi dodavateli a řešili, jak to udělat. Teď by je všechny obvinili z korupce dřív, než by vyšli z budovy. Snaha o šetření vede ke slepým uličkám, které jsou ve výsledku dražší,“ upozorňuje.
Neefektivní stát je drahý
Příčinu neúspěchu digitalizace stavebního řízení vidí Bérová v tom, že chybělo správné zadání. „Digitalizaci sice svěřili Pirátům, ale bylo za tím zadání, ať se jim hlavně nic nepovede udělat. Dostali sice Digitální a informační agenturu, ale bez pravomocí a bez jakékoli podpory koaličních partnerů, kteří jim dělali kiš, kiš,“ glosuje.
Čtěte také
Premiéra i vládu proto kritizuje za nezodpovědnost a hazard s tak klíčovou oblastí, jakou je stavební řízení. Zároveň zdůrazňuje, že v moderním státě je ekonomika silně závislá na výkonu veřejné a státní správy.
„To je něco, co si politické reprezentace napříč vůbec neuvědomují. Všichni se tváří, že úředníci jsou darmožrouti, co se kopou do zadku. Určitě jich je víc, než by mělo. Určitě se část z nich úplně nepředře. Ale spousta z nich dělá svou práci dobře, navzdory okolnostem. A politici jim to dlouhodobě neulehčují,“ tvrdí podnikatelka.
Poukazuje přitom na příklad Nizozemska, kde před 20 lety propočítali, že neefektivní státní správa stojí 5 miliard eur ročně. „Pak si spočítali, co by se s těmi penězi dalo udělat, a stanovili si to jako jednoznačnou prioritu,“ dodává.
Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 19. října po 11. hodině a v neděli 20. října po 18. hodině.
Související
-
Lidé chtějí od státu online služby, říká ekonom. „Stát ajťáky neumí zaplatit,“ tvrdí expert Pirátů
„Ve státní správě máme tabulkové platy, které ale neodpovídají trhu práce,“ upozorňuje Michal Bláha (Piráti) z Českého digitálního týmu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.