Foltýn: Češi nemají rádi svůj stát. Armádě důvěřují proto, že po nich v době míru nic nechce

Češi podle něj jsou hrdí na svou zemi, která z hlediska bezpečnosti, životní úrovně, zdravotní péče nebo vzdělanosti patří k nejlepším místům na světě.

„Ale teď to negativní. Češi nemají rádi svůj stát. S Českou republikou se identifikujeme v případě úspěchu v hokeji nebo když se dobře umístíme v nějakém žebříčku, třeba v úrovni svobody projevu jsme šestí na světě. Máme i spoustu pozitivních příběhů odbojářů, válečných hrdinů, legionářů. Ale svůj stát a jeho instituce rádi nemáme,“ tvrdí.

Relativně vysokou míru důvěry v armádu si částečně vysvětluje tím, že armáda po Češích v době míru nic nechce. „Nemůže vás povolat, dát vám pokutu, odsoudit vás, nic,“ vyjmenovává a zdůrazňuje: 

„Ale měli bychom se ztotožňovat i se státem, který po nás něco chce. Být občanem s sebou nese práva, ale i povinnosti. Ideální je, když ten stát mají lidi rádi, protože si uvědomují, že to jsou oni. Česká republika jsou všichni lidé, kteří v ní žijí.“

„Když se Fina zeptáte, jestli má rád Finsko, tak řekne, že samozřejmě. Ale pro ně je to i ten samotný stát. A třeba i služba v armádních zálohách. Jsou si vědomi, že svoboda není zadarmo. My jsme k ní trošku zadarmo přišli,“ dodává.

Budeme se bránit?

Komentátor David Klimeš namítá, že Češi mají v rámci střední Evropy největší důvěru v instituce, v armádu i policii a podporují také dobrovolnou vojenskou službu. Foltýna kritizuje za to, že podle něj nechápe podstatu strategické komunikace, která nemá cílit na vyhraněné extrémy, ale snažit se přesvědčit a získat na svou stranu ty, kteří ještě nemají vytvořený názor.

„Proč někteří lidé obdivují a blahořečí tak neuvěřitelně zvrhlý režim, jako je současný Putinův? Jsou to lidé, kteří jsou velmi často nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo jen mající životní smůlu – anebo jsou to prostě jen svině,“ prohlásil Foltýn loni na na debatě na filmovém festivalu ve Slavonicích|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

„Ty nejúspěšnější akce strategické komunikace jsou o velmi malých věcech. Například když jsme viděli kampaň ‚Pracujeme tam, kde je třeba‘ na podporu Ukrajinců. Pokud se budeme zaobírat neustále těmi sviněmi, idioty a šmejdy, tak to nemá nic společného se strategickou komunikací. Já názorově a hodnotově pravděpodobně s panem Foltýnem souzním, ale tohle není práce strategické komunikace,“ míní s odkazem na Foltýnův loňský kontroverzní výrok.

Foltýn připouští, že toto platí v teorii, v praxi na to ale chybí čas a zdroje. „Pokud neakceptujete to, že mediální prostředí je zrychlené, funguje ve zkratkách a dopamin očekáváte i od běžného sdělení... Musíte mít silný výrok a k němu pak můžete přidávat další věci,“ podotýká.

Rozporuje také Klimešovo tvrzení, že Češi podporují dobrovolnou službu, a za alarmující považuje neochotu více než poloviny občanů v případě napadení vlast bránit: „Máme 10,7 milionu obyvatel a v aktivních zálohách je 3,5 tisíce vojáků. Finové jich tam mají milion. Pravda, tam je to povinné, ale Finové to berou nejenom jako povinnost, ale i jako právo.“

Čtěte také

Bahenský: Máme se dobře, položit život za vlast se spíš nevyplatí. Výchova k vlastenectví to nezlomí

Nízký počet záložníků dává do kontrastu s velmi početnou komunitou kolem různých vojenských sportů a klubů vojenské historie. Přetavit je v občany ochotné bránit hodnoty svého státu považuje za jeden z úkolů strategické komunikace.

„Být občanem znamená i to být ochoten bránit, co je nám cenné. A rozumět tomu, co to je, což opět vyžaduje diskuzi, protože jsme si to zamlžili každodenními problémy. A nebavíme se už o tom, že jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku tohoto státu. Výše výdajů na obranu je pouze předpoklad, primárně je to o lidech. Než to převezmou mašiny, a to se zatím nestane,“ konstatuje Foltýn.

Novinářka Apolena Rychlíková v této souvislosti upozorňuje i na faktor životní úrovně.

„Když to zvulgarizuji, tak pokud chcete mít lidi ochotné riskovat svůj život za tento stát, tak musí vědět, že mají co ztratit. Protože ti lidé často mají pocit, že nemají co ztratit. Kdyby se životní úroveň zlepšila, třeba by více lidí vidělo benefity demokratického systému i ve své každodennosti,“ míní.

Poslechněte si celý politický podcast Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 31. května po 11. hodině a v neděli 1. června po 15:30.