Maďar: V srpnu jsem viděl, že se blíží problém. Nic se nedělo a já nechtěl být odpovědný za úmrtí

27. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rastislav Maďar

Rastislav Maďar vedl v loňském roce epidemiologickou skupinu na ministerstvu zdravotnictví, která vládě radila, jak postupovat v pandemii. V srpnu ale skupinu opustil a v Leonardu Plus vysvětluje, proč to udělal. „Hlavní odpovědnost nese politik, a proto má právo jednat podle sebe. Ale být politikem a nerozumět tak komplikované věci, jako je šíření koronaviru, spolehl bych se na odborníky. Skupin ale bylo několik,“ vzkazuje zpětně epidemiolog.

Maďar je mimo jiné děkanem Lékařské fakulty Ostravské univerzity a dnes znovu radí vládě jako člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace.

Čtěte také

„Pro politika je jednodušší říct, že epidemii nerozumí, a akceptuje jen to, co mu doporučují odborníci. A nám se stávalo, že jsme něco domluvili a ne vždycky se to dodrželo. Do jisté míry se s tím dalo žít. Ale já jsem cítil, že jsem pod tím podepsaný, že nesu odpovědnost,“ vrací se do loňského roku Maďar.

 „V srpnu už to kulminovalo do bodu, kdy jsem říkal, že pokud se něco neudělá, bude velký problém. Ale nebylo to obecně vidět, tak se nic neudělalo. A jediné moje řešení, abych odešel s čistým štítem a necítil se odpovědný za to množství úmrtí, které následovalo, bylo, abych toho už nebyl součástí,“ vzpomíná epidemiolog. 

Vakcíny jsou bezpečné

Riziko vedlejších účinků vakcín proti covidu-19 je extrémně nízké, říká dnes Maďar: „Myslím, že jsme hyperprotektivní. Nežádoucí účinky, které se často zmiňují, jsou mnohem méně časté než u mnoha běžných léků.“

Čtěte také

Například riziko vzniku trombózy u hormonální antikoncepce je mnohem vyšší. „Obezita, imobilita, kouření a další faktory k tomu přispívají. Po očkování vzniká sice specifický druh trombózy, ale obecně u skupiny populace, u které víme, že má zvýšené riziko, bych byl opatrnější a dodržoval bych věk, který výrobce vakcíny doporučuje.“ 

V případě vakcín z Ruska z Číny nemůžeme mít jistotu o pečlivosti sběru dat o nežádoucích reakcích preparátů, protože jsou často vyočkovány v zemích, kde tato data nejsou příliš spolehlivá, zdůrazňuje Maďar:

„Předpokládám ale, že kdyby došlo k velmi vážným komplikacím typu úmrtí, tak v dnešní době sociálních sítí se to neutají.“

Nemáme jistotu, jakou poskytují čínské a ruské vakcíny ochranu.
Rastislav Maďar

Maďar proto považuje tyto vakcíny za dobré v tom smyslu, že poskytují určitý ochranný účinek a nezpůsobují významné postvakcinační komplikace.

„Ale současně nemám jistotu, jakou poskytují ochranu, protože se objevují data z některých zemí Latinské Ameriky, kde se ruské a čínské vakcíny hlavně používají. A tam je účinnost na úrovni 50 procent,“ dodává epidemiolog.

Postinfekční imunita je zřejmě delší než 90 dní

O tom, jak dlouho vydrží protilátky po prodělání nemoci, stále nemají vědci dost informací. „Ale do značné míry to bude záviset na průběhu nemoci. U mírnějších průběhů je imunita kratší než u středně těžkého nebo těžkého průběhu,“ předpokládá epidemiolog.

Čtěte také

„Neustále, z týdne na týden, máme nové informace a nové strategické přístupy. V každém případě to vypadá tak, že místo 90denní lhůty po pozitivním PCR testu by mohla být uznána až 180denní imunita.“

„Cílem očkování je zabránit těžkým stavům, hospitalizacím a úmrtím,“ připomíná lékař. „Očkování v tomto smyslu funguje skutečně vysoce účinně, u některých vakcín velmi blízko 100 procent, není-li přímo stoprocentní, ačkoli to v medicíně neradi říkáme, protože lidský organismus je velmi komplikovaný.“

„Ale ochrana proti těžkým stavům, hospitalizaci a úmrtím je po druhé dávce velmi vysoká. Takže pokud někdo onemocní podruhé, tedy má pozitivní test a nějaké příznaky, tak budou pravděpodobně mnohem mírnější, než by byly bez očkování.“

AstraZeneca zjevně dodává hlavně Británii

Počet celosvětově vyvíjených vakcín neustále stoupá. „To ale není ani tak kvůli novému koronaviru, ale je to příprava do budoucna. A tady vidím i benefit pokusů u nás v České republice,“ říká Maďar.

Čtěte také

„Když byl ohlášen projekt české vakcíny, potkal se z různých důvodů s poměrně negativní odezvou i odborné veřejnosti. Ale měli bychom navázat na poměrně slavnou vakcinologickou historii tehdejšího Československa a měli bychom mít možnost vyrobit si vlastní vakcínu.“

Maďar připomíná, že AstraZeneca dodává vakcíny hlavně pro svoji zemi. „Evropská unie si stěžuje, že jsou dávky kráceny, zatímco ve Velké Británii je už očkována velká část populace. Kdykoliv v budoucnu se může stát, že vznikne výjimečná situace a lokální vlády zemí, kde se vakcíny vyrábí, vyhlásí nouzový stav, zakáží export vitálních biologických produktů ze svých území,“ varuje.

Kdykoliv se může stát, že lokální vlády zemí, kde se vakcíny vyrábí, vyhlásí nouzový stav a zakáží export vitálních biologických produktů.
Rastislav Maďar

V takovém případě by najednou Česká republika neměla žádnou vakcínu, dokud se nenaočkuje populace země, která vakcínu vyrábí.

„Některé země mají dokonce vlastní spící výrobny, ale když by byly potřeba zásoby pro ochranu vlastní populace, tak jsou schopné výrobu oživit. To u nás bohužel není a byl bych za to velmi rád. V rámci Československa taková možnost byla,“ volá po vakcinační samostatnosti Česka Rastislav Maďar.

Je rozumné měnit během pandemie několikrát ministra zdravotnictví? Kdy začneme proti covidu-19 očkovat i děti? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

autoři: Andrea Skalická , oci
Spustit audio

Související