Imunolog Thon: Očkoval bych hlavně ty, kdo neměli covid a nemají protilátky. Vakcínami se plýtvá a chybí ohroženým skupinám

„Protilátky sledujeme v čase kontinuálně ve třech odběrech, které následují půl roku po sobě,“ popisuje profesor Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity, který je odborným garantem celé studie. Tu loni zahájila Asociace laboratoří QualityLab ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR, která svým klientům většinu ceny testu protilátek hradí.

Čtěte také

Proč se nemůžou k očkování hlásit všichni? Když lidé čekají, jsou nespokojení, míní zmocněnec Dzurilla

„Můžeme zjistit, jakým způsobem se vyvíjí paměťová imunitní odpověď v případě, že člověk byl nakažen a slizniční infekce přešla až do systémového oběhu ve smyslu virémie a náš organismus mohl zareagovat. Ale také můžeme sledovat, jakým způsobem se tato imunitní odpověď vyvíjí po očkování,“ vysvětluje Thon

Dosavadní výsledky podle něj nasvědčují, že člověk může mít po prodělání onemocnění covid-19 dostatečné protilátky a nemusí být hned očkován.

„V naší zemi není dostatek vakcín a skutečně je potřeba indikovat je tomu, kdo se s tím virem ještě nesetkal. Neboť vakcína je schopná ho ochránit proti těžké formě onemocnění a proti úmrtím již za tři týdny po první dávce. To platí pro všechny vakcíny, které jsou v Česku k dispozici,“ navrhuje Thon a pokračuje:

Čtěte také

Způsob, jakým vláda řídí očkování v Česku, není etický, umírá kvůli tomu víc lidí, míní etik Černý

„Stejně tak platí, že druhá dávka nemusí být podávána tak rychle. Stačí to až za tři až čtyři měsíce, podobně jako to dělá Velká Británie nebo Kanada. Stále jsou u nás zbytečně druhou dávkou velmi rychle očkováni lidé, kteří jí fakticky nepotřebují, protože jsou chránění první dávkou. Vakcína se tak během tohoto měsíce nedostane na mnohé, kteří by ji potřebovali, aby jim zachránila život.“

Vakcíny pro ty, kdo je potřebují

Do sérologické studie protilátek se už zapojilo na 20 tisíc lidí. Každý z nich obdrží po odběru krve zhodnocení protilátek, které pak může konzultovat se svým lékařem.

Z dosavadních výsledků je podle Thona jasné, že po prodělání nemoci získávají lidé buněčnou imunitu, která pomáhá k tvorbě protilátek a vydrží řadu měsíců.

Čtěte také

Petr Koubský o vakcíně Sputnik V: Rusové dokáží věci dobře vymyslet, ale už ne tak kvalitně vyrábět

„Pokud zachytíme specifické protilátky jako pozitivní, tak nezávisle na jejich hladině víme, že musela být vytvořena i buněčná imunitní odpověď, která jde ruku v ruce s protilátkovou odpovědí,“ vysvětluje imunolog.

„Dostupné vakcíny se všechny podávají injekčně do svalu a vytvářejí buněčnou i protilátkovou imunitu. V podstatě brání tomu, aby nedošlo k takzvané virémii. To znamená, aby se ten virus v těle nemohl rozšiřovat do dalších orgánů. Chrání tak proti těžké formě onemocnění. Toto je klíč k celé věci, který bývá nesprávně interpretován,“ zdůrazňuje.

„Jde o to, abychom správně indikovali vakcínu těm, kdo ji potřebují, a zároveň bránili nežádoucím účinkům u těch, kteří vakcínu nepotřebují.“

Lockdown i pro ochráněné

„My jsme neochránili populaci seniorů – a přitom se celý rok v rámci všech opatření kupoval čas k tomu, aby zde byly vakcíny a ochránili se senioři. Dodneška nejsou naočkovaní, tak jak by měli. Přes 50 procent seniorů po čtvrt roce je nesmírně tristní výsledek očkovací strategie České republiky,“ podotýká Thon.

Řada dávek vakcín byla podle něj vyplýtvána na lidi, kteří ji v daný čas nepotřebovali – namísto aby je dostali starší lidé nad pětašedesát let věku s komorbiditami. V současnosti jsou přitom podle Thona v Česku miliony lidí chráněny před těžkým průběhem covidu i bez vakcín.

Čtěte také

Imunita po prodělání covidu vydrží měsíce. Výzkum odhalil vyšší riziko reinfekce u seniorů

„My zde máme velkou část populace, která je chráněná. Proto i teď v té velké pandemické vlně v podstatě klesají počty nakažených i úmrtí. To není pouze díky lockdownu. Je to i proto, že máme desítky procent populace, která se již setkala s antigenem, ať již infekcí viru SARS-CoV-2, anebo prostřednictvím vakcíny, která vytváří část toho viru – takzvaný S protein, který je podstatný proto, aby se virus mohl dostat do našeho organismu přes receptory na buňkách.“

„Samozřejmě, že ty epidemiologické faktory také fungují a jsou důležité. Jde o řetězec událostí a jedno podporuje druhé,“ připomíná Thon a zdůrazňuje:

„Nesmíme zapomínat na to, že řada lidí v České republice je chráněná, vůbec na ně nebyl brán zřetel a všichni byli uzamčeni v okresech. Tady byla přijata plošná opatření, jako kdyby epidemie teprve začínala. A ne, že už máme více než rok s epidemií co do činění.“

„Tady se mate veřejnost pro politické zájmy“

Vojtěch Thon v této souvislosti také kritizuje opatření spjatá s tříměsíční lhůtou od potvrzené infekce koronavirem, kdy se například lidé nemusejí každý týden testovat v zaměstnání. Připomíná, že ze zahraničních studií vyplývá, že spolehlivá ochrana vydrží u většiny lidí půl roku i déle.

Čtěte také

Koronafokus: Jak mají děti zacházet s antigenním testem? A co když bude některé pozitivní?

„Ta specifická imunitní odpověď klesá postupně. Není to tak, že by 90 dnů trvala, pak nastal zlom a nebylo vůbec nic. Ta imunitní odpověď drží a my máme studie jen za tu dobu, po kterou známe to onemocnění. Studie ze špičkových odborných časopisů jako jsou The Lancet, The New England Journal of Medicine nebo Nature napovídají, že ochrana může být více než půl roku. Pak to došlo k osmi i devíti měsícům. A než se ta data shrnou a opublikují, tak to chvíli trvá,“ shrnuje imunolog.

„Ale je to individuální. A z toho důvodu to sledujeme u jednotlivých lidí i proto, abychom mohli v pravou chvíli přidat pomoc třeba i ve formě podpůrné dávky vakcíny. To klidně může být první dávka po prodělání nemoci, ale po daleko delší době,“ podotýká Thon s tím, že na přirozeně vytvořené protilátky se podle něj nebere dostatečný zřetel ani v případě opatření souvisejících s cestováním a dalšími oblastmi.

„Tady se mate veřejnost pro politické zájmy. Ten, kdo je vakcinován, se nemusí testovat. A ten, kdo prodělal onemocnění, se testovat musí, přestože má stejné nebo dokonce mnohdy i vyšší množství protilátek – a navíc je chráněn i pomocí slizniční imunity. Na to vůbec není brán zřetel. Ta situace někomu vyhovuje a také se jedná o velký obchod kolem koronaviru.“

Změřit protilátky před vakcinací je zbytečné

Podle vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla je 90denní lhůta v pořádku. Opakované infekce jsou podle SZÚ vzácné a naprostá většina z těch, které ústav eviduje, v Česku nastala až po 120 dnech. Nejranější reinfekci evidují 68 dní po prvním pozitivní testu.

Čtěte také

Svět si od opatření proti pandemii nemusí oddechnout ani v případě velkého pokroku v očkování

„Devadesát dnů je korektní interval, který dává vysokou pravděpodobnost hraničící prakticky s jistotou, že v tomto intervalu neonemocníme,“ podotýká Kynčl s tím, že očkovat by se měli i lidé, kteří covid-19 prodělali.

„Pouze se doporučuje určitý časový odstup. To má třeba i vazbu na omezenou dostupnost vakcíny. Pokud někdo covid prodělal, tak má nějakou hladinu protilátek. Čili by neměl mít těžký průběh. A určitě by měli mít prioritu lidé, kteří nemoc neprodělali. Pokud se vyřeší omezení množství vakcíny, tak platí varianta, že i ten, kdo covid prodělal, by měl být očkovaný, pokud o to sám stojí. A tam se bavíme o intervalu tři až šest měsíců,“ doporučuje Kynčl.

V této souvislosti ale podle něj nemá smysl před vakcinací vyšetřovat protilátky. „To vyšetření protilátek mně neposkytne významnou informaci. Neexistují jednoznačné koreláty protekce. Čili nemůžu říct, že tato hladina mě ochrání a neměl bych onemocnět nebo teď ještě neočkovat,“ říká.

Čtěte také

Bez sekvenování koronaviru může přijít vniveč očkování i promořování. Vědci teď žádají stát o peníze

„Obecně platí doporučení, na kterém jsme jednoznačně ve shodě třeba i za Českou vakcinologickou společnost, že před očkováním nemá žádný smysl vyšetřovat hladinu protilátek a podle toho to nějak upravovat. Pro většinu vakcín je dvoudávkové schéma. Na něj proběhly studie. Tam se skutečně bavíme o dvou dávkách bez ohledu na případnou hladinu protilátek. Jde o to, aby se s určitou jistotou poskytla ochrana.“

Na skutečnost, že měřitelné ukazatele imunitní ochrany zatím nejsou v případě koronaviru spolehlivě definovány, upozorňuje i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Ve zprávě o opakovaných infekcích shrnuje poznatky z dostupných studií, z nichž vyplývá, že ochrana po prodělání onemocnění covid-19 poskytuje vysokou ochranu na zhruba půl roku, ale může se to individuálně lišit.

Zároveň ale varuje před rizikem výskytu nových variant koronaviru, které by díky mutacím mohly imunitě uniknout. I proto je důležité monitorovat reinfekce a nákazy u lidí, kteří jsou očkovaní. 

Poslechněte si shrnutí vědeckého redaktora Štěpána Sedláčka.