Způsob, jakým vláda řídí očkování v Česku, není etický, umírá kvůli tomu víc lidí, míní etik Černý
Za neetické označuje přidělování vakcín v Česku expert na lékařskou etiku David Černý. „Schémata alokace, která jsou zveřejněna třeba na stránkách ministerstva zdravotnictví, sice odpovídají obdobným schématům ve světě, v Izraeli, Německu či v Anglii. Nicméně způsob, jak se očkování provádí v Česku, je špatný, neetický,“ upozorňuje.
Příkladem je podle něj třeba preference policistů a hasičů. „Jsou to mladí lidé v dobrém fyzickém stavu, u kterých je velmi nízké riziko, že budou mít vážný průběh choroby. A znamená to, že se nemohou vakcíny dát těm, kteří by je dostat měli. A ti lidé zemřou. Neříkám, že každý, ale když to spočítáte, procentuálně bude umírat více lidí, než by muselo,“ vysvětluje filozof a pedagog a člen iniciativy Sníh.
Čtěte také
Za neetické považuje i hromadné očkování učitelů na úkor ohrožené skupiny starých lidí.
„Neetičnost není žádná abstrakce, to je konkrétní realita. Prostě kvůli tomuto rozhodnutí zemře více lidí, než by muselo. Je dobré si uvědomit i to, že v některých krajích si očkovali, jak chtěli. Dostali to třeba politici i jejich kamarádi. To je naprosto nepřijatelné. Kdybych nežil v zemi, kde vládne Andrej Babiš (ANO), tak bych se asi divil. Ale já už se nedivím ničemu,“ konstatuje.
Největší selhání vlády je to, že rok natahují opatření, která nejsou nikdy pořádně udělaná.
David Černý
Selhání vlády za více než rok je podle něj tolik, že je to těžké vyjmenovat.
„Ale největší selhání je to, že rok natahují opatření, která nejsou nikdy pořádně udělaná. Takže ničí ekonomiku země, lidé jsou už opravdu naštvaní a klesá jejich ochota podřizovat se nařízením. Nedokážu to vyčíslit, ale kvůli rozhodnutím vlády umírá více lidí, možná o tisíce, než by muselo,“ dodává etik.
Obrovská nálož na lékaře
Černý už před časem ostře kritizoval fakt, že když byli lékaři pod velkým tlakem kvůli rozhodování, komu léčbu poskytnout a komu pomoct nemohou například při nedostatku ventilátorů, ministerstvo zdravotnictví jim nenabídlo podporu,
Čtěte také
„Minimálně nějaká základní empatie k lékařům tam měla být. Když lékaři upozorňovali v médiích, jak u nich alokace probíhá, ministerstvo to buďto popíralo, nebo tam poslalo kontrolu. To je v rovině lidské pro mě nepochopitelné,“ konstatuje a pokračuje:
„A druhá věc. V zahraničí po vypuknutí epidemie všechny normální státy založily komise, které měly několik měsíců čas, aby připravily plány alokace ventilátorů a dalších vzácných zdrojů a vakcín. Jsou to nesmírně podrobné studie všech možných situací, ze kterých pak vyplyne jednoduchý návod pro lékaře, co mají dělat. Aby věděli, že postupují i v této situaci správně. Protože oni to rozhodnutí musí dělat, oni s tím rozhodnutím musí žít, oni to rozhodnutí musí komunikovat rodině. To je trojitá obrovská nálož na lékaře,“ naznačuje.
Naděje na přežití
Černý vysvětluje, že platí shoda na tom, že základním rozhodovacím kritériem, komu při nedostatku ventilátorů přístroj poskytnout a komu ne, je kritérium medicínské. Tedy naděje na přežití při poskytnutí ventilátoru.
Čtěte také
„Lékař by měl rozhodnout, jaká je naděje na přežití. A pak ten ventilátor alokovat tomu, kdo ji má největší. Mohou nastat situace, v zahraničí nastaly, v Čechách nevím, protože situace není příliš transparentní, že má lékař třeba tři pacienty, u nichž odhaduje zhruba stejnou naději na přežití. Tam by měl dát všem úplně stejnou naději. Třeba tak, že se bude losovat, komu ventilátor dá. Protože los znamená, že každý pacient má stejnou šanci,“ popisuje.
Mohou nastat situace, kdy má lékař tři pacienty se stejnou nadějí na přežití. Měl by dát všem stejnou naději. Třeba losováním o ventilátor.
David Černý
Černý podle svých slov chápe, že los může někomu znít hrozně, ale upozorňuje, že z celé řady empirických studií vyplývá, že kognitivní schopnosti člověka jsou zatíženy celou řadou zkreslení.
Čtěte také
„Třeba v USA někdo může volit podvědomě. To není explicitní rasismus, ale podvědomě volí třeba bělochy, anebo černochy. Někdo muže, někdo ženy, někdo někoho se zvlášť sympatickou tváří a tak dále. Aby se tomuto zabránilo a byla zajištěna opravdová férovost, je los dobré řešení,“ dodává.
O tom, že by se někde skutečně losovalo, ale neví. „V Česku o tom nevím a v zahraničí se dělaly trošku jiné způsoby, které nebyly tak optimální. Například selekce na základě věku,“ dodává David Černý.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Za pacienta s covidem platíme třikrát více než za srovnatelný infarkt, říká šéf svazu pojišťoven
„Když se to všechno sečte dohromady, tak neplánované vícenáklady by letos mohly být 20 miliard, a to už se začíná blížit vyčerpání našich rezer,“ varuje Ladislav Friedrich.
-
Vakcína na covid proti krevním sraženinám spíš chrání, než je způsobuje. WHO doporučuje očkovat dál
Evropská léková agentura prověřuje, jestli několik desítek případů krevních komplikací přímo souvisí s vakcínou Oxford-AstraZeneca, nebo jestli jde o shodu okolností.
-
U lidí, kteří umírají, je občas dobré nepomáhat, je to ale nesmírně těžké rozhodnutí, přiznává lékař
Co prožívá doktor, který přijíždí na místo nehod, kde kromě odborných lékařských znalostí musí být i dobrým psychologem? Hoste Ondřeje Kepky je lékař Jan Škoula.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.