Za pacienta s covidem platíme třikrát více než za srovnatelný infarkt, říká šéf svazu pojišťoven

Rok 2020 byl ještě před začátkem pandemie plánován jako rozpočtově vyrovnaný. Díky tomu, že stát zvýšil platby za státní pojištěnce, vzrostly příjmy systému o sedm procent, a to navzdory propadu ekonomiky.

Čtěte také

Zpochybňování antigenních testů vede k tomu, že se lidé netestují, varuje Vobořil z Podaných rukou

Friedrich ale upozorňuje, že problémem je kompenzační vyhláška, který zavedla velkorysé bonifikace za covidové pacienty, především v lůžkové péči.

Pokud například pacient leží na běžném lůžku bez zvláštní péče navíc, vyjde jeden lůžkoden na zhruba 2 tisíce korun. Pokud je ale neustále monitorován a stará se o něj specializovaný personál za použití pokročilých zařízení, vzrostou náklady i na 45 tisíc korun za den.

Bonifikace ale tyto náklady v případě pacientů s covidem celkově zvýší na téměř trojnásobek, a to při započtení odměn pro zdravotníky. „Pokud byl za normální okolností hospitalizován pacient s infarktem, tak stejně co do rozsahu onemocnění náročný pacient s covidem byl honorován téměř třikrát tolik,“ upozorňuje Friedrich.

Nečekané výdaje

Na účtech pojišťoven se podle něj tyto náklady zatím neprojevily, protože budou zúčtovány až v polovině letošního roku. Na ten pojišťovny naplánovaly rekordní výdaje ve výši 400 miliard korun s tím, že asi 13 miliard bude čerpáno z fondů. Vývoj pandemie ovšem pojišťovnám přinesl náklady, s nimiž nepočítaly.

Čtěte také

Čísla jsou špatná, i když děti nechodí do školy, takže tím to není, soudí šéf Všeobecné fakultní nemocnice Feltl

Jednak jde o nákupy vakcín, které měl původně platit stát, což i s náklady za jejich aplikaci znamená asi 10 miliard korun navíc. Dále to jsou výdaje na testování, a to 3,5 miliardy za PCR testy a v posledních týdnech i rozsáhlé antigenní testování, které může stát až 6 miliard korun.

Friedrich uvádí, že například provedení PCR testu pojišťovnu stojí zhruba tisíc korun. Pokud jde o vakcíny, situaci komplikuje jejich cenový rozptyl od 50 do 450 korun podle výrobce, ovšem konkrétní počty se každým dnem mění.

„Když se to všechno sečte dohromady, tak neplánované vícenáklady by letos mohly být 20 miliard. To už se začíná blížit vyčerpání našich rezerv,“ vypočítává Friedrich s tím, že zásadní problém by nastal, pokud by se ministerstvo rozhodlo plošně odměnit ambulantní zařízení a lékárny částkou ve výši 100 tisíc korun na zaměstnance.

Stát by se tak mohlo na základě další kompenzační vyhlášky za loňský rok, kterou může modifikovat platnou úhradovou vyhlášku.

Čtěte také

Matematik Levínský: A kolik nakažených by se mělo najít, aby to kapitáni průmyslu začali považovat za problém?

„Za normálních okolností by rozhodování o rozsahu zdravotní péče mělo být v kompetenci zdravotních pojišťoven a nastavení cen vycházet z cenových dohod. Bohužel v posledních dvou letech se dostáváme do situace, kdy o cenách rozhoduje ministerstvo zdravotnictví,“ podotýká.

Friedrich popisuje, že úhradové vyhlášky se v průběhu let stávají čím dál složitějšími. Původně stanovovaly úhradu za jeden bod a případně zahrnovaly jednoduchá regulační opatření, postupně ale přesáhly 100 stran textu a obsahují komplikované vzorce a výpočty, jejichž dopady dokáže propočítat jen hrstka specialistů.

Nebylo by lepší, pokud by existovala jen jedna zdravotní pojišťovna? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.