Zpochybňování antigenních testů vede k tomu, že se lidé netestují, varuje Vobořil z Podaných rukou

„Antigenní testy nejsou určeny preventivnímu testování asymptomatických nakažených. V nouzi se dají použít, ale je to strašně neefektivní a neekonomické řešení,“ uvádí v Pro a proti parazitolog Jaroslav Flegr.

Podle něj by mělo smysl častější testování antigenními testy. „Ale muselo by se dělat jednou za dva dny, dvakrát týdne rozhodně nestačí. Citlivost antigenních testů je navíc tak nízká, že aby měly smysl, musí se dělat výtěr z nosu.“

Čtěte také

Situace je tristní. Nelze všechny firmy naráz vybavit potřebnými testy, říká šéf laboratoří Agellab

Ředitel obecně prospěšné společnosti Podané ruce Jindřich Vobořil, který je stejně jako Flegr členem vědecké Iniciativy Sníh, připomíná, že jeho organizace začala na jaře testovat PCR testy, ale ani ty nebyly pro potřeby organizace optimální. „Ty ale mají minimálně celodenní latenci, než se dostaneme k výsledku. Proto jsme hledali jinou alternativu a našli jsme kvalitní antigenní testy.“

„Musíme také dělat s pacientem anamnézu, vědět, kde se s kým potkal, jaké má příznaky. A pak teprve dělat indikaci včetně toho, jaký typ testů použít. Tu tak trochu křížovou výpravu proti antigenním testům považuji za rizikovou,“ varuje Vobořil.

Jaroslav Flegr, profesor ekologie a evoluční biologie|foto:Věra Luptáková,Český rozhlas

Flegr vysvětluje, že je potřeba používat všechny typy testů, ale každý pro něco jiného. „Jestli chceme bezbolestně a často protestovávat bezpříznakové pacienty, zejména mladé lidi, tak potřebujeme PCR testy. Jestli hlídáme, aby nevlítla s návštěvníkem infekce do domova pro seniory, výhodnější je antigenní test, kdy výsledek máme do 15 minut.“

„Vše má své výhody, ale jestli chceme, aby nás vytáhlo testování ze současného marasmu a v měřítku republiky jsme se mohli vrátit k normálnímu životu, musíme se zaměřit na PCR testy, které jediné mají potřebnou citlivost a také se dají dělat v počtech milion testů denně.“

Flegr: Ať PCR test není zdravotnický úkon

Vobořil se odvolává na své zkušenosti z praxe. „Každý den jsme v terénu, pracujeme s tisíci lidmi denně. A nezaváděl bych rétoriku bolestných a bezbolestných testů. Testy i z nosohltanu nejsou bolestivé, to je na šikovných lidech, kteří umí odběr dělat dobře.“

Čtěte také

Imunolog Hořejší: Bude-li se ve firmách testovat dobře, za pár týdnů můžou být hodnoty poloviční

„I málo citlivé testy ukážou ohniska nákazy. Navíc jsem skeptický k tomu, že nastavíme dostatečnou kapacitu PCR testů. Ve chvíli, kdy jsme je nejvíce potřebovali, tak přestože do toho tekly obrovské peníze, nikdo nebyl schopen kapacity navýšit a my se k testům nedostali. Proto jsme začali s antigenními testy, kde to šlo rychleji a laciněji.“

Problém testování PCR testem je, že je považován za zdravotnický úkon, připomíná Flegr. „Takže ho mohou dělat jen zdravotnická zařízení, kde je kapacita malá. Stačilo by také vyjmout PCR testy a rázem by testovací kapacity narostly velkým způsobem.“

Jindřich Vobořil|foto: František Vlček / MAFRA,Fotobanka Profimedia

„Není dobré tvrdit, že jen PCR testy všechno zachrání. Ve chvíli, kdy jsme je nejvíc potřebovali, nebyly k dispozici. Naopak antigenní testy, které dostupné byly, situaci začaly řešit. Teď zpochybňujeme v médiích antigenní test a najednou nám na odběrové místo chodí polovina lidí než předtím. Tuto debatu si musíme vyřešit uvnitř vědecké komunity,“ žádá Jindřich Vobořil.

Poslechněte si celou debatu se všemi argumenty obou stran. Moderuje Karolína Koubová.