Na malé nemocnice je velký tlak, upozorňuje lékař. Někde personál jen čeká na práci, namítá poslanec

Bude stále častější, že malé nemocnice budou zavírat oddělení?

Philipp (KDU-ČSL): Už od konce roku 2023, kdy lékaři řekli, že nechtějí překračovat zákoník práce při vykonávání pohotovostních služeb, je jasné, že současný počet lékařů neodpovídá síti, kterou máme nastavenou tak, že musí dělat práci navíc.

Čtěte také

Ceny zákroků má nastavit trh, tvrdí pojišťovny. „Rozdíly se ale zvětšují,“ upozorňují malé nemocnice

Například Všeobecná zdravotní pojišťovna se snaží s nemocnicemi vyjednávat určitou koncentraci péče, aby byly noční služby realizovatelné i při počtu lékařů, které teď máme.

Jde ale také o to, že nebyl dostatečný počet výkonů jako například u porodů?

Philipp: Ano, to je druhá věc. První věc je personální – napříč všemi obory. A druhá věc je, že v minulém roce bylo jenom 91 500 nově narozených dětí, což je rozdíl proti letům dřívějším, kdy bylo třeba 110 tisíc dětí, pokles. Kapacita je o nějakých 15 procent větší, než je potřeba. Takže je jasné, že rodičky nemají takový zájem u některých nemocnic porod vykonat. Tím pádem nemají dostatek práce.

Nakolik se má udržovat hustota sítě zrovna konkrétně u porodnic? Není pak správné, když nesplňují minimum stanovené odbornou gynekologickou porodnickou společností na 600 porodů ročně, že se takto optimalizuje síť a zavírají se oddělení?

Chudomel: Nezpochybňujeme, že porod v porodnici, kde jich probíhá 300 za rok, může být v případě komplikací pro personál i pro rodičku méně komfortní.

Souhlasím, aby porodnice, které mají 300 porodů, diskutovaly s pojišťovnami o transformaci péče. A myslím si, že i požadavek 600 porodů jako minimum stanovený odbornou společností je nepochybně reálný a vychází z reálných dat.

Transformace péče

Neukazuje nám situace v porodnictví na podobný problém jinde? Nebude následovat zavírání některých oddělení nebo dokonce malých nemocnic?

Chudomel: Tlak je tady dlouhodobě. To je evidentní. Na druhou stranu malé a střední nemocnice poskytují 50 procent péče v této zemi. To je nezpochybnitelná věc. Nicméně trend doby je takový, že tlak na malé nemocnice je samozřejmě větší, než je na středně velké nemocnice. Na ně je pak o něco větší, než bývá na největší nemocnice. To vyplývá z logiky věci.

Čtěte také

Omezme akutní péči v regionech, říká poslanec. Hrozí odchod mladých doktorů i horší péče o starší generaci, oponuje šéf nemocnice

A to vaše asociace kritizuje?

Chudomel: Nebráníme se transformaci péče v nemocnicích, pokud bude transparentní a podle předem dohodnutých podmínek. Musí být jasné, jak bude probíhat vzdělávání, protože dnes je to nastaveno tak, že jestliže zrušíte jedno oddělení, nebo třeba zrušíte lůžka na některém z oddělení, tak nemocnice a obor ztrácí možnost vzdělávat lékaře.

Vy podporujete, aby tu vznikala specializovaná centra. Asociace ale tvrdí, že je to diskriminační. Nevnímáte to tak?

Philipp: Obecně lze říci, že současné množství lékařů není schopno držet tolik pohotovostních služeb a čekat, jestli pacient přijde, nebo nepřijde. Jsou některá oddělení, která mají méně než padesátiprocentní obložnost.

To potom vyvolává situaci, že personál jenom čeká na práci, když by ji mohl vykonávat v nějakém jiném pracovišti. A není to jenom otázka malých nemocnic. Může to být i klidně pracoviště i ve velkém špitále.

A to, že se péče centralizuje, je z mého pohledu správně. Myslím, že nikdo nerozporuje doporučení, že co se dělá často, tak to se dělá dobře. Většinou se to prezentuje na operacích jícnu, které jsou opravdu velmi složité. Není dobré je podstupovat na pracovišti, které dělá tři takové operace za rok. Je potřeba, aby to bylo pracoviště s velkou erudicí.

Máme pro centralizaci nemocnic dostatek dat? Konzultuje ministerstvo zdravotnictví svou práci s odborníky? A jak by se mělo proměnit vzdělávání lékařů? Poslechněte si celý pořad Pro a proti s Karolínou Koubovou nahoře v audiozáznamu.