Lidé často chodí do nemocnice s banalitami. Přibývá nám práce a ubývá personálu, říká vrchní sestra
Přesčasy, málo peněz i času na soukromý život – takový je obrázek života lidí, na nichž stojí současné české zdravotnictví. Podle vrchní sestry ve znojemské nemocnici Jany Procházkové se blíží pomyslná poslední kapka: „Poslední dění, kdy nám politici lusknutím prstu schválili dovolené přesčasy, nás úplně demotivovalo. Nechceme je dělat, nechceme si vydělávat přesčasovými hodinami. V systému je nás málo a práci nelze kvalitně odvádět v rozsahu, který se po nás chce,“ tvrdí.
„O přesčasovou práci ve volnu, které v podstatě nemají, je žádám. Toleruji, když nemohou, a řeším to, ale možnosti nejsou neomezené. Kolegové mi vycházejí vstříc a mění své plány i s ohledem na to, že nikdo jiný není. Ale na tom zdravotnictví stojí opravdu už posledních 30 let,“ dodává.
Čtěte také
Ještě před dvěma lety prý byla situace ve zdravotnictví ucházející, mladých zdravotníků dnes ale nastupuje stále méně a řadu z nich realita práce tak znechutí, že odchází mimo obor nebo do zahraničí.
Lékařům i všem zdravotníkům podle Procházkové přibývá práce, lidí ale ubývá a ti zbývající přestávají být schopni vše zvládat. „Každý člověk má představu, že se s jakýmkoliv drobným zdravotním problémem může obrátit na nemocnici. Pacienti systém částečně zneužívají, částečně přicházejí z obavy o své zdraví, že nechtějí nic zanedbat,“ popisuje.
Stává se prý, že si lidé s pomocí internetu z různých drobnosti vyvodí, že trpí vážnou nemocí a trvají na vyšetřeních. Mnozí také nechápou, že o své zdraví by se v první řadě měli starat sami a chovat se zodpovědně, místo toho ale přicházejí za zdravotníky, aby se starali oni.
Poplatky měly svůj význam
Někdejší 30korunové poplatky za návštěvu lékaře proto podle Procházkové měly svůj význam. Ani 90korunový poplatek ale nebrání tomu, aby na urgentní příjem přicházeli pacienti, jejichž praktický lékař má zavřenou ordinaci.
Čtěte také
„Nelze to tedy eliminovat a navazují na to i další problémy jako dlouhé čekací doby na akutní ošetření a zaneprázdněnost zdravotníků banalitami. Odvádí to pozornost od primární funkce, kdy máme řešit akutní stavy a být nápomocni při opravdu dramatických situacích,“ zdůrazňuje vrchní sestra.
Řešením prý není ani redukce sítě nemocnic – pandemie koronaviru ukázala, že je nastavena správně: „Síť není nijak velká a péče je velmi kvalitní. Ale napříč republikou je znát úbytek lékařského personálu i pomocných profesí. A všeobecné sestry nemohou saturovat ani jeden z těchto nedostatků.“
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Novela problém přesčasů v nemocnicích neřeší. Legalizuje je, kritizuje šéf Sekce mladých lékařů
Mladí lékaři varují, že pokud se s ministerstvy práce a zdravotnictví nedohodnou na novele zákoníku práce, odmítnou další přesčasy. „Je to nekoncepční řešení,“ říká Přáda.
-
Lukáš Jelínek: Ministr Válek se otřepal a vrší čerstvé sliby
O Vlastimilu Válkovi buď neslyšíme vůbec, nebo je ho všude plno. V posledních dnech se ministr zdravotnictví probudil a začal řešit problémy, které souží pacienty i lékaře.
-
Petr Hartman: Zdravotnictví mají nadále spasit přesčasy
Bez práce přesčas se tuzemské zdravotnictví neobejde. Nahrazuje se tím nedostatek lékařů a zdravotnického personálu v nemocnicích a u záchranné služby.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
