Chybí v Česku lékaři? Máme jich víc, než je unijní průměr, je to otázka systému, říká děkan Babjuk

Lékařské fakulty prý od akademického roku 2019/20 o 15 procent navýšily počet studentů, z nichž první jsou tedy nyní ve čtvrtém ročníku, a absolventů tak bude v blízké budoucnosti přibývat.

Čtěte také

Lékařů je nedostatek a stárnou. Mladí lidé vědí, že v jiných oborech si vydělají víc, říká Kubek

Pediatrie podle Babjuka sice je prestižním oborem, vedle atraktivity práce ovšem absolventi při svém rozhodování, kterému oboru se budou věnovat, zvažují vedle ekonomických aspektů i to, jak složité je specializační vzdělávání po ukončení studia.

„Když student ukončí lékařskou fakultu, tak se zapíše do příslušného oboru, který má definovaný vzdělávací program, aby mohl složit atestační zkoušku. Snaha je, aby délka vzdělávacích programů nebyla delší, než je jinde v Evropě. V zásadě trvá pět a půl roku,“ vysvětluje Babjuk.

Na lékařských fakultách v posledních letech studují převážně ženy, kterých je na 2. lékařské fakultě v posledních deseti letech přes 60 procent. Z dvou tisíc přihlášených zájemců je každý rok přijato a nastupuje ke studiu zhruba 230 studentů.

„Je to o úspěšnosti v přijímacích pohovorech, ale je to i trochu trend současné doby. Muži častěji studují technické obory, medicína vyžaduje trpělivost. Chvíli trvá, než se stanete odborníkem, v řadě jiných oblastí to jde rychleji,“ zamýšlí se děkan.

Virtuální výuka

2. lékařská fakulta, která byla původně specializovaná na dětské lékařství, v listopadu oslaví 70 let existence, během nichž se výuka dramaticky proměnila.

„Klíčové je připravit studenty na reálný medicínský život. Před lety jsme se ptali absolventů, jak si myslí, že jsou připraveni do reálného života. Zhruba 60 procent bylo spokojeno, což nás úplně nenadchlo. Připadalo nám to relativně málo,“ přiznává Babjuk.

Čtěte také

Léky se nadužívají. Návštěva lékaře je u nás obřad, který má končit receptem, soudí zdravotnický odborník Cikrt

Před třemi lety proto na fakultě začala výuka v novém kurikulu, které klade důraz na aplikování teoretických znalostí a klinickou medicínu: „Dáváme studentům možnost, aby prakticky celý 6. ročník strávili u pacientova lůžka. A snažíme se, aby si mohli předdefinovat obor, kterému se budou chtít věnovat. Skutečně by už neměli být v posluchárně.“

Hudbou budoucnosti jsou pak moderní formy výuky včetně virtuálních simulací, kdy si studenti mohou nacvičit, jak reagovat v konkrétních situacích: například co dělat s agresivním pacientem nebo jak sdělovat nepříjemné informace.

„Další věc je virtuální výuka kritických situací a první péče, to ale vyžaduje simulační centrum a investice v řádu desítek, ne-li stovek milionů,“ zdůrazňuje Babjuk.

Studium medicíny je už dnes nesmírně drahé, velkou roli proto hrají i peníze od zahraničních studentů, které představují asi 26 procent rozpočtu. V angličtině dnes 2. lékařskou fakultu studuje asi čtvrtina studentů.

„Můžete studenty učit ve větších či menších skupinách, ale je to o financích. Jistě bychom byli schopni české studenty učit, ale výuka bude řádově horší. A myslím, že bez zahraničních studentů to nejde,“ dodává s tím, že zahraniční studenti nutí fakultu více se zamýšlet i nad obsahem výuky a přinášejí mezinárodní přesah a vztahy.

Marek Babjuk|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.