Léky se nadužívají. Návštěva lékaře je u nás obřad, který má končit receptem, soudí zdravotnický odborník Cikrt

Evropa tak dnes není soběstačná a závisí na Asii, kde se prý produkuje 60 až 80 procent běžných léků. „Řešení existuje jen na úrovni Evropy. Česká republika sama není schopná zajistit si výrobu celého spektra léků, ani by to nebylo racionální. A Evropa řešení hledá,“ konstatuje s tím, že to zabere několik let.

Čtěte také

Léčba léky na míru? Je to budoucnost medicíny, míní klinický farmaceut

Náklady na výrobu účinných látek jsou prý v Asii mnohonásobně nižší než v Evropě, kde je drahá pracovní síla a více se dbá na životní prostředí. „Nebude to snadné a dojde i k určitému zdražení léků, včetně těch, které proplácejí zdravotní pojišťovny. Hlavním kritériem už nebude cena, ale dostupnost a zachování kvality,“ zdůrazňuje Cikrt.

Za výpadky v Asii totiž mnohdy jsou i kontroly západních lékových agentur, pokud při inspekci zjistí nedostatky a zastaví výrobu. „Určitě to bude dražší, ale budeme mít jistotu, že ty léky budou a výroba nebude poškozovat životní prostředí,“ doplňuje.

Umírněnost je na místě i na straně lékařů, kteří mají tendenci ihned psát antibiotika na virózu, aby zabránili komplikacím.
Tomáš Cikrt

Česko zároveň patří k těm zemím, které mají jedny z nejnižších cen léků: „Je to dáno systémem, který neustále porovnává ceny v jiných zemích a cenu tu snižuje. Asi bude třeba otevřít debatu, aby ta příliš nízká cena nebyla bariérou dostupnosti. Rozpočty pojišťoven jsou napjaté a pokud chceme mít dostupné léky, budeme muset ubrat jinde – možná na tom, co není tak důležité nebo co si každý může pořídit sám za levný peníz.“

Recept místo rozhřešení

Ještě větší nedostatek podle Cikrta aktuálně panuje v Německu, které zasáhla trojí pandemie covidu, chřipky a RSV virus, který často napadá děti. „Tam třeba radí, aby si lidé neschovávali léky do zásoby a lékaři zvažovali použití antibiotik. Lidé to mají v genech – co je doma, to se počítá – a když čtou v médiích, že je krize, tak se to snaží sehnat za každou cenu, i když to zrovna nepotřebují,“ poznamenává.

Čtěte také

Některé léky jsou až příliš silné. Proto čerpáme i z přírodního lékařství, popisuje biochemik

„Jedna věc jsou vážná onemocnění, kdy ten lék vyloženě zachrání nebo prodlouží život. A pak takové ty běžnější nemoci a virózy, kde jsme si skutečně zvykli všechno řešit léky. Tam je jistá umírněnost na místě, a to i na straně lékařů, kteří mají tendenci ihned psát antibiotika na virózu, aby zabránili komplikacím,“ tvrdí Cikrt.

Tlak prý ovšem vychází primárně od pacientů, kteří jsou mimo jiné ovlivňováni reklamou na volně přístupné léky. „Návštěva lékaře je obřad, který má z pohledu pacienta i lékaře skončit nějakým rozhřešením. A když mu nedá recept, tak to vypadá jako nějaký nedokončený obřad. Uměním lékaře je i vysvětlit, proč lék nepředepíše,“ upozorňuje.

„Domnívám se, že ani tyto krizové situace kolem nedostatku léků nepřinesou zlepšení. Spíš vyvolávají v lidech emoce a strach, že léky nebudou a je třeba si doplnit zásoby, než aby se lépe chovali k vlastnímu zdraví,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.