Léky se nadužívají. Návštěva lékaře je u nás obřad, který má končit receptem, soudí zdravotnický odborník Cikrt
Česká republika se od začátku podzimu potýká s výpadky některých léků. Někdy chybí sirupy proti horečce, jindy penicilin, pak zase oční kapky. „Farmaceutické firmy hledaly levnější výrobu, kterou našly v Asii. Látky, které se dříve vyráběly na více místech světa, jsou teď koncentrovány. Některé se vyrábí třeba jen na třech místech,“ vysvětluje příčiny výpadků šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt.
Evropa tak dnes není soběstačná a závisí na Asii, kde se prý produkuje 60 až 80 procent běžných léků. „Řešení existuje jen na úrovni Evropy. Česká republika sama není schopná zajistit si výrobu celého spektra léků, ani by to nebylo racionální. A Evropa řešení hledá,“ konstatuje s tím, že to zabere několik let.
Čtěte také
Náklady na výrobu účinných látek jsou prý v Asii mnohonásobně nižší než v Evropě, kde je drahá pracovní síla a více se dbá na životní prostředí. „Nebude to snadné a dojde i k určitému zdražení léků, včetně těch, které proplácejí zdravotní pojišťovny. Hlavním kritériem už nebude cena, ale dostupnost a zachování kvality,“ zdůrazňuje Cikrt.
Za výpadky v Asii totiž mnohdy jsou i kontroly západních lékových agentur, pokud při inspekci zjistí nedostatky a zastaví výrobu. „Určitě to bude dražší, ale budeme mít jistotu, že ty léky budou a výroba nebude poškozovat životní prostředí,“ doplňuje.
Umírněnost je na místě i na straně lékařů, kteří mají tendenci ihned psát antibiotika na virózu, aby zabránili komplikacím.
Tomáš Cikrt
Česko zároveň patří k těm zemím, které mají jedny z nejnižších cen léků: „Je to dáno systémem, který neustále porovnává ceny v jiných zemích a cenu tu snižuje. Asi bude třeba otevřít debatu, aby ta příliš nízká cena nebyla bariérou dostupnosti. Rozpočty pojišťoven jsou napjaté a pokud chceme mít dostupné léky, budeme muset ubrat jinde – možná na tom, co není tak důležité nebo co si každý může pořídit sám za levný peníz.“
Recept místo rozhřešení
Ještě větší nedostatek podle Cikrta aktuálně panuje v Německu, které zasáhla trojí pandemie covidu, chřipky a RSV virus, který často napadá děti. „Tam třeba radí, aby si lidé neschovávali léky do zásoby a lékaři zvažovali použití antibiotik. Lidé to mají v genech – co je doma, to se počítá – a když čtou v médiích, že je krize, tak se to snaží sehnat za každou cenu, i když to zrovna nepotřebují,“ poznamenává.
Čtěte také
„Jedna věc jsou vážná onemocnění, kdy ten lék vyloženě zachrání nebo prodlouží život. A pak takové ty běžnější nemoci a virózy, kde jsme si skutečně zvykli všechno řešit léky. Tam je jistá umírněnost na místě, a to i na straně lékařů, kteří mají tendenci ihned psát antibiotika na virózu, aby zabránili komplikacím,“ tvrdí Cikrt.
Tlak prý ovšem vychází primárně od pacientů, kteří jsou mimo jiné ovlivňováni reklamou na volně přístupné léky. „Návštěva lékaře je obřad, který má z pohledu pacienta i lékaře skončit nějakým rozhřešením. A když mu nedá recept, tak to vypadá jako nějaký nedokončený obřad. Uměním lékaře je i vysvětlit, proč lék nepředepíše,“ upozorňuje.
„Domnívám se, že ani tyto krizové situace kolem nedostatku léků nepřinesou zlepšení. Spíš vyvolávají v lidech emoce a strach, že léky nebudou a je třeba si doplnit zásoby, než aby se lépe chovali k vlastnímu zdraví,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Spoluúčastí ve zdravotnictví by stát ušetřil miliardy, radí Miroslav Kalousek
Jak dát do pořádku veřejné finance? Miroslav Kalousek a Mirek Topolánek sepsali deset doporučení současné vládě. Pomohla by státu vrátit se k vyrovnanému rozpočtu?
-
Na radikální reformy zdravotnictví není doba, ale po vládě je chtějme, radí bývalý ministr Heger
Jak hodnotí současný stav rezortu zdravotnictví muž, který mu kdysi šéfoval? Hostem osobnosti Plus je bývalý ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger.
-
Petr Holub: Obrana tupých škrtů ve zdravotnictví
Někdy mají tupé škrty hlubší smysl. Třeba poté, co předchozí vláda naopak tupě, populisticky navyšuje výdaje. Pak je namístě tyto miliardy tupě a jednoduše škrtnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.