Na radikální reformy zdravotnictví není doba, ale po vládě je chtějme, radí bývalý šéf rezortu Heger

Podle Hegera je velmi těžké řešit věci, které jsou dlouhodobě zablokované. „Třeba strop ve zdravotnictví je tu odjakživa – jen se o něm nesmí mluvit. Proto se všechno ,pytlíkuje‘ tak, aby lékaři neposkytovali úplně všechno.“

Čtěte také

Méně lůžek, kratší hospitalizace. České zdravotnictví může ušetřit zvýšením efektivity, věří Hroboň

„Ale máte-li se zdravotnictvím dnes pohnout – a je potřeba to po vládě chtít –, tak musíte hledat kroky, které jsou průchodné. To je rozdíl mezi revolucí a evoluční změnou s pomocí tisíců malých krůčků.“

„Je třeba dělat racionální změny tam, kde nebudou zdravotníci v jednom kuse naštvaní a kdy si pacienti nebudou myslet, že se o ně nedbá. Ale teď není doba takové radikální změny provádět,“ tvrdí s tím, že by přesto mělo mít financování zdravotnictví nějakou logiku.

Covid?

Zda vláda dělá dost pro přípravu na další vlnu pandemie covidu, bývalý ministr raději nehodnotí. „Chyby, které se dělaly v minulosti, se budou vždy opakovat. Za mě třeba byla velká kritika, že jsme před 15 lety spálili miliardu očkovacích látek proti prasečí chřipce.“

„A to je typický manažerský problém: Když děláte nějakou prevenci dobře, nikdo vás neocení. A protože nemoc nepřijde, musíte vyhodit očkovací látky – a za to vás zkritizují.“

Čtěte také

Smejkal: Neudělejme pošesté stejnou chybu. Tvrdit, že omikron zdravotnictví nezahltí, není odpovědné

Heger následně přiznává, že se pandemii nějak speciálně nevěnoval. „A měl jsem radost, protože to bylo jako debata o přijetí eura: Polovina geniálních ekonomů říká ano, druhá polovina geniálních ekonomů říká ne. I u covidu to bylo dost sporné.“

Co by se ale po covidu změnit mělo, je SÚKL. „Pravděpodobně by se mohl resuscitovat Státní zdravotní ústav, což je vlastně výzkumný ústav, který bdí nad celou hygienou. Je tam spousta chytrých lidí, kteří mají velký potenciál,“ uzavírá Leoš Heger.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.