Méně lůžek, kratší hospitalizace. České zdravotnictví může ušetřit zvýšením efektivity, věří Hroboň

Zdravotnické odbory v reakci na krok vlády vyhlásily stávkovou pohotovost. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka se nyní pojišťovny ocitnou v minusu a úhrady na příští rok neporostou, což při dvojciferné inflaci znamená razantní propad.

Čtěte také

Dva roky jsme zachraňovali životy i miliardy. A vláda nám vezme peníze, zlobí se šéf lékařské komory

Hroboň ale poukazuje na to, jak se tvoří zdravotnické rozpočty v jiných zemích, tedy že stát poskytne zdroje jen na část navýšení, zatímco zbytek je třeba získat zvýšením efektivity.

„To v Čechách zatím nebylo moc zvykem a odbory to neslyší rády. Ale do budoucna jinou cestu nemáme. Bylo by ideální, abychom dali čísla na stůl a vláda jasně řekla, co bude moci přidat pro rok 2023 a co bude třeba ušetřit zvýšením efektivity uvnitř rezortu. Nemyslím tím plošné a tupé škrty, ale dělat věci lépe,“ uvádí.

Jeden extrém říká, že když nepřijdou nové peníze, dostupnost a kvalita péče se zhroutí. A druhý extrém říká, že zdravotnictví je bumbrlíček.
Pavel Hroboň

Podle Hroboně bude české zdravotnictví potřebovat více peněz, zároveň v něm prý ale existují rezervy. „Třeba právě v délce hospitalizace a počtu lůžek. Účelnější využití personálu – toho nejcennějšího, co ve zdravotnictví máme –, je tím druhým velkým úkolem, který nás čeká a před kterým bychom rozhodně neměli strkat hlavu do písku.“

Čtěte také

Ve zdravotnictví jsou škrty největší. Obáváme se o kvalitu péče, zlobí se odborářka Žitníková

Ani ten nejbohatší stát na světě totiž nemá tolik peněz, aby všem svým občanům mohl nabídnout vše, co by potenciálně mohlo prospět jejich zdravotnímu stavu.

„Jeden extrém říká, že když nepřijdou nové peníze, dostupnost a kvalita péče se zhroutí. A druhý extrém říká, že zdravotnictví je bumbrlíček, který chce stále více a více peněz. Realita je někde uprostřed,“ zdůrazňuje s tím, že by měl existovat automatický mechanismus, podle nějž by se zdravotnictví financovalo.

Vzorové Nizozemsko?

Zároveň je prý chybou považovat zdravotnictví za oblast, která jen spotřebovává peníze, naopak může výrazně zvýšit růst HDP. Díky němu totiž mohou lidé pracovat déle a lépe.

„Celosvětově platí, že čím je země bohatší, tím více peněz dává do zdravotnictví. Mají za to větší spokojenost a lepší zdravotní stav obyvatelstva, byť to samozřejmě není jen výsledkem činnosti zdravotnictví,“ poznamenává.

Platí, že čím je země bohatší, tím více peněz dává do zdravotnictví. Mají za to větší spokojenost a lepší zdravotní stav obyvatel.
Pavel Hroboň

Hroboň dává za příklad Nizozemsko, které ještě před dvaceti lety financovalo zdravotní systém z odvodů na veřejné zdravotní pojištění, jako je tomu v Česku. Zatímco ale zaměstnavatelé tam i nadále platí procentní část, zaměstnanci platí pevně stanovenou částku, kterou určuje zdravotní pojišťovna.

Čtěte také

Přál bych si, aby každý vnímal své zdraví jako hodnotu, uvažuje lékař Tomáš Šebek

„Vláda samozřejmě dohlíží, aby ta částka nebyla příliš vysoká, nebo příliš malá. Proč to udělali? Proto, aby si lidé více uvědomovali, kolik se platí na zdravotní pojištění. A také proto, aby si zdravotní pojišťovny mohly konkurovat cenou,“ vysvětluje.

Nizozemské zdravotnictví se dlouhodobě řadí k nejlepším v Evropě, a to i z hlediska spokojenosti pacientů, zdůraznňuje expert: „Lidé jsou spokojenější, ale není to tak, že by platili málo. To opravdu nejde. Pokud chceme kvalitní péči dostupnou pro všechny, tak opravdu nebude levná.“

Jak byse mělo změnit fungování hygienických stanic? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.