Lékařů je nedostatek a stárnou. Mladí lidé vědí, že v jiných oborech si vydělají víc, říká Kubek

Nejhorší je prý situace s pediatry – za pět let ubylo 336 ordinací praktických lékařů pro děti a jejich průměrný věk byl 56 let. Příčinou je prý to, že pediatrie byla v roce 2004 uměle rozdělena na nemocniční a ambulantní, kterou ale jako obor v Evropě neuznávají a mladí lékaři se tak na něj nehlásili.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Lékaři na Slovensku si vyjednali zvýšení platů. Vyřeší se tím problémy tamního zdravotnictví?

„Trvalo mnoho let, než se podařilo zlomit odpor koryfejek tohoto oboru, které si vydupaly samostatnost, a ten obor znovu sloučit. Od roku 2017 postupně narůstá počet lékařů, kteří se připravují na atestaci. Takže pediatrie nezahyne, ale situace je teď složitá,“ uvádí s tím, že kapacity dále zatížil příliv obrovského množství dětí z Ukrajiny.

Kubek dále podotýká, že 80 procent pediatrů jsou ženy, přičemž feminizace se týká celé medicíny – ženy v současnosti tvoří dvě třetiny absolventů. A podobně jako v případě školství vidí příčinu v tom, že obor není dostatečně atraktivní a placený.

„Pokud chceme učinit povolání lékaře více atraktivní, musíme naslouchat tomu, co říkají ti mladí. Oni rozhodnou, jestli budou medicínu studovat a případně jestli zůstanou v České republice a budou jako lékaři pracovat. Mají v zásadě tři výhrady: jde o náročné studium i zaměstnání bez odpovídající odměny, složitý systém specializačního vzdělávání a množství přesčasové práce,“ shrnuje.

V této souvislosti Kubek kritizuje novelu Zákoníku práce, která zavádí povinnost lékaře sloužit o osm hodin přesčasů týdně víc než jiné profese: „Vpašovali to tam zejména lidovečtí poslanci. V jejich očích si všechny rodiny zaslouží ochranu, akorát se to netýká rodin lékařek a lékařů, kteří mohou jako nevolníci pracovat 56 hodin týdně.“

Na Slovensku už platí lépe

Zatímco dříve pacienti trávili dlouhé týdny v nemocnicích, dnes se léčí mnohem intenzivněji a pacienti po zákroku odcházejí domů po několika dnech. K tomu je ale třeba velké množství kvalifikovaného personálu a jeho potřeba roste ve všech vyspělých zemích.

„U nás je nedostatek lékařů, navíc nám stárnou. Kdyby odcházeli do důchodu, jak na něj mají nárok, tak se zdravotnictví zhroutí. A dávno už neplatí, že by problémy byly v nějakých odlehlých regionech či v prstencích kolem velkých měst. Dnes už je problém sehnat lékaře i v nich, protože je tam více lidí,“ tvrdí Kubek.

Čtěte také

Ondřej Vaculík: O zdravotnictví bez příplatku

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přitom lékařů za posledních devět let přibylo, Kubek ovšem namítá, že to nestačí. A přestože se počet studentů na lékařských fakultách zvýšil o 10 až 15 procent, další růst už není možný, protože je prý nemá kdo učit, protože platy jsou nízké a státní příspěvek nepokrývá náklady studia.

„Dlouhá léta jsme těžili z toho, že u nás spousta slovenských mediků a mediček zůstala jako lékaři. Problém je, že nyní jsou platy ve zdravotnictví na Slovensku výrazně vyšší než u nás, takže už chybí ta ekonomická motivace zůstat a vrací se, protože na Slovensku dostanou zaplaceno víc,“ upozorňuje.

Základní plat nastupujícího lékaře je okolo 30 až 35 tisíc korun, k nimž si přivydělává službami, ovšem tyto peníze neodpovídají náročnosti práce a dlouhého šestiletého studia. „Proto o něj mladí muži nemají zájem. Vědí, že v jiných oborech dostanou mnohem větší peníze mnohem dřív a s menším úsilím,“ míní Kubek.

„Ukázala to i covidová epidemie. Prošli jsme si peklem a politici, kteří nám děkovali, pak rychle zapomněli, zmrazili platy a snížili platby státu na zdravotní pojištění. Dva roky jsme drželi v chodu společnost a zachránili desítky tisíc životů i desítky miliard korun a naivně si mysleli, že se prokáže důležitost medicíny. Ale politici dělají vše pro to, aby mladí lidé rychle vystřízlivěli,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.