Lékařů je nedostatek a stárnou. Mladí lidé vědí, že v jiných oborech si vydělají víc, říká Kubek

27. červenec 2023

V Česku chybí psychiatři, pediatři, alergologové a nově také endokrinologové. Někteří pacienti vůbec nemají, na koho se obrátit. „Jednodušší by možná bylo říci, ve kterém oboru je lékařů dostatek, protože takový obor neexistuje,“ konstatuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Nejhorší je prý situace s pediatry – za pět let ubylo 336 ordinací praktických lékařů pro děti a jejich průměrný věk byl 56 let. Příčinou je prý to, že pediatrie byla v roce 2004 uměle rozdělena na nemocniční a ambulantní, kterou ale jako obor v Evropě neuznávají a mladí lékaři se tak na něj nehlásili.

Čtěte také

„Trvalo mnoho let, než se podařilo zlomit odpor koryfejek tohoto oboru, které si vydupaly samostatnost, a ten obor znovu sloučit. Od roku 2017 postupně narůstá počet lékařů, kteří se připravují na atestaci. Takže pediatrie nezahyne, ale situace je teď složitá,“ uvádí s tím, že kapacity dále zatížil příliv obrovského množství dětí z Ukrajiny.

Kubek dále podotýká, že 80 procent pediatrů jsou ženy, přičemž feminizace se týká celé medicíny – ženy v současnosti tvoří dvě třetiny absolventů. A podobně jako v případě školství vidí příčinu v tom, že obor není dostatečně atraktivní a placený.

„Pokud chceme učinit povolání lékaře více atraktivní, musíme naslouchat tomu, co říkají ti mladí. Oni rozhodnou, jestli budou medicínu studovat a případně jestli zůstanou v České republice a budou jako lékaři pracovat. Mají v zásadě tři výhrady: jde o náročné studium i zaměstnání bez odpovídající odměny, složitý systém specializačního vzdělávání a množství přesčasové práce,“ shrnuje.

V této souvislosti Kubek kritizuje novelu Zákoníku práce, která zavádí povinnost lékaře sloužit o osm hodin přesčasů týdně víc než jiné profese: „Vpašovali to tam zejména lidovečtí poslanci. V jejich očích si všechny rodiny zaslouží ochranu, akorát se to netýká rodin lékařek a lékařů, kteří mohou jako nevolníci pracovat 56 hodin týdně.“

Na Slovensku už platí lépe

Zatímco dříve pacienti trávili dlouhé týdny v nemocnicích, dnes se léčí mnohem intenzivněji a pacienti po zákroku odcházejí domů po několika dnech. K tomu je ale třeba velké množství kvalifikovaného personálu a jeho potřeba roste ve všech vyspělých zemích.

„U nás je nedostatek lékařů, navíc nám stárnou. Kdyby odcházeli do důchodu, jak na něj mají nárok, tak se zdravotnictví zhroutí. A dávno už neplatí, že by problémy byly v nějakých odlehlých regionech či v prstencích kolem velkých měst. Dnes už je problém sehnat lékaře i v nich, protože je tam více lidí,“ tvrdí Kubek.

Čtěte také

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky přitom lékařů za posledních devět let přibylo, Kubek ovšem namítá, že to nestačí. A přestože se počet studentů na lékařských fakultách zvýšil o 10 až 15 procent, další růst už není možný, protože je prý nemá kdo učit, protože platy jsou nízké a státní příspěvek nepokrývá náklady studia.

„Dlouhá léta jsme těžili z toho, že u nás spousta slovenských mediků a mediček zůstala jako lékaři. Problém je, že nyní jsou platy ve zdravotnictví na Slovensku výrazně vyšší než u nás, takže už chybí ta ekonomická motivace zůstat a vrací se, protože na Slovensku dostanou zaplaceno víc,“ upozorňuje.

Základní plat nastupujícího lékaře je okolo 30 až 35 tisíc korun, k nimž si přivydělává službami, ovšem tyto peníze neodpovídají náročnosti práce a dlouhého šestiletého studia. „Proto o něj mladí muži nemají zájem. Vědí, že v jiných oborech dostanou mnohem větší peníze mnohem dřív a s menším úsilím,“ míní Kubek.

„Ukázala to i covidová epidemie. Prošli jsme si peklem a politici, kteří nám děkovali, pak rychle zapomněli, zmrazili platy a snížili platby státu na zdravotní pojištění. Dva roky jsme drželi v chodu společnost a zachránili desítky tisíc životů i desítky miliard korun a naivně si mysleli, že se prokáže důležitost medicíny. Ale politici dělají vše pro to, aby mladí lidé rychle vystřízlivěli,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.