Pomerantsev: Sociální sítě nemohou být černé skříňky. Nejde o cenzuru, i u jídla se ptáme na složení
Dezinformace se staly nástrojem politického boje, zbraní v hybridních konfliktech a hrozbou pro samotné základy demokracie. Americký spisovatel a novinář Peter Pomerantsev má za prokázané, že se Rusko snaží ovlivnit volby v evropských zemích. „Uvažují o všem v rámci informační války. Spojí všechno, co mají – online média, peníze, byznys – s jedním cílem. A o svém cíli mají velmi jasno,“ říká v Interview Plus.
Ruská propaganda podle něj už od 19. století pracuje s pocitem nadřazenosti, kterým se vyrovnává pocit méněcennosti.
„Je to směs pocitu oběti a snahy vnutit se ostatním. Psychologické jádro se nezměnilo, povrch ano,“ vysvětluje Pomerantsev z Institutu globálních záležitostí na London School of Economics, kde spoluřídí program Arena.
Čtěte také
Když jsem ještě v Rusku žil, hráli si na řízenou demokracii, bylo to kabaret pseudodemokracie s různými stranami, parlamenty a volbami. Teď si hrají na jakýsi fašistický imperialismus. Ale psychologické potřeby byly a jsou stejné,“ srovnává.
V rozhovoru pro Český rozhlas Plus poukazuje na to, že Západ neustále odhaluje ruské špionážních sítě, dezinformační kampaně, financování stran a hnutí.
„Myslím ale, že jim nevadí, že je chytnou. Jsou velmi rádi, když mohou ukázat, jaký mají vliv. Nezdá se, že by se nějak moc rozčilovali, když je přistihnou,“ soudí.
Reakci západních vlád, ať už šlo o Spojené státy v roce 2016 nebo nejnověji o prezidentské volby v Rumunsku, označuje za katastrofální – neexistuje horší způsob, jak zničit důvěru v demokracii, než zrušit volby až po hlasování.
Ne cenzura, ale transparentnost
Jádrem problému je podle Pomerantseva netransparentnost na straně technologických firem. „Nežádáme cenzuru, žádáme více informací. Nemohou to být černé skříňky,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
Zároveň připouští, že řada pravidel vymýšlených s cílem ochránit volby a bojovat s dezinformacemi, je špatná, hloupá a v rozporu se zákony o lidských právech.
„Neměli bychom se snažit cenzurovat projevy, které už nelegální jsou. Internet nepřinesl nové typy projevů, ale změnila se technologie. Schopnost stupňovat, směřovat a cílit informace. To je třeba regulovat,“ podotýká.
Cílem musí být vyšší transparentnost, aby lidé viděli, kdo stojí za tou kterou kampaní, kdo rozhoduje o tom, jaký obsah vidí na sítích a co naopak vidí třeba jejich soused a co je potlačováno.
Algoritmy prý mohou být dostatečně transparentní i bez narušení obchodního tajemství, tedy ukázat, co je na vstupu a co na výstupu. „U jídla se také ptáme, co v něm je. Firmy mají svá práva, ale jako občané máme více práv. Regulace v Evropské unii jde správným směrem,“ míní.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
