Každý den míří na Sumy ruské drony. Vojáci tam berou hrozbu další ofenzivy vážně, popisuje Drbohlav
Město Sumy na severovýchodě Ukrajiny čelí opakovaným ruským útokům, ve středu při nich zemřeli čtyři lidé a desítky dalších jsou zranění. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočí Rusko záměrně na civilisty. „Po třech letech si lidé zvykli, jak ta válka probíhá, a poplachy trošku ignorují. Často se také stane, že raketa nebo dron dopadnou dřív, než zazní sirény. Ten poslední útok ale řadu lidí přiměje, aby do krytů chodili,“ míní Petr Drbohlav z Člověka v tísni.
Město sice stále žije relativně normálním životem, je v něm ale velká vojenská přítomnost a v jeho okolí jsou kontrolní stanoviště a zákopy, které jsou oproti těm z roku 2022 mnohem propracovanější. Celý region se totiž připravuje na možný ruský útok.
Čtěte také
„Je znát nervozita ze strany ozbrojených složek, riziko berou velmi vážně. Ruské jednotky o víkendu dobyly dvě vesnice v Sumské oblasti a úřady nařizují nucené evakuace z pohraničních obcí,“ uvádí v Interview Plus s tím, že na Sumy, které je od hranic vzdálené 30 kilometrů, každý den útočí drony – na panelové domy, nemocnice i kvůli válce uzavřené továrny.
Člověk v tísni v regionu pomáhá společně s Červeným křížem budovat podzemní kryty v nemocnicích, a to včetně operačních sálů, a také ve školách.
„Úřady nařídily, že výuka nesmí probíhat nad zemí, takže se přesunula do podzemních krytů a do on-line prostoru. Třeba ve škole ve vesnici Kyrilivka je v bunkru, který vypadá jako tunel, na prostoru 150 metrů čtverečních jedenáct tříd i mateřská škola,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.
Americké peníze v ohrožení
Vedle psychologické pomoci také Člověk v tísni v oblasti buduje solární elektrárny, které umožňují překonávat výpadky a jsou zásadní pro rozvod vody a tepla. Přestože jde o snadný cíl, zatím se podle Drbohlava naštěstí nestaly terčem ve větší míře.
Čtěte také
„Instalují se alespoň deset patnáct kilometrů od fronty. Někde opravujeme i soukromé domy a byty, třeba zasklíváme okna. V některých čtvrtích Sum to ale už nemá smysl a lidé do nich dávají OSB desky,“ uvádí.
Regionální ředitel pro východní partnerství a Balkán dále popisuje dopady omezení americké humanitární pomoci poté, co prezident Donald Trump zastavil financování USAID.
„Představovala zhruba 30 procent celkové humanitární pomoci a nyní se smrskla na 15 procent původního objemu. Výpadek je rozhodně znát,“ dodává s tím, že výdaje jsou propláceny s velkým zpožděním, což výrazně komplikuje realizaci projektů.
Čtěte také
Člověk v tísni na Ukrajině operuje s ročním rozpočtem okolo 50 milionů dolarů, z toho zhruba pětinu představuje projekt, který financuje USAID.
„Chtěl bych poděkovat všem, kteří od roku 2022 poslali peníze na SOS Ukrajina. Vybraly se dvě miliardy korun, které ale už jsou utracené nebo alokované. A bez amerických peněz bychom řadu projektů nemohli dělat,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
